Města ve Zlínském kraji se lesů zbavovat nechtějí, kůrovec v nich ustupuje

  8:28
Lesní hospodaření nyní sice nevydělává, radnice ve Zlínském kraji si však své zelené plochy hýčkají a neplánují se jich zbavit. Kvůli vlivu na podobu krajiny a turistickému vyžití naopak plánují další zalesněné pozemky přikupovat. Dobrou zprávou je, že větší množství srážek pomohlo v boji s lýkožroutem a kůrovcová kalamita je na ústupu.

Kácení stromů napadených kůrovcem v okolí Rožnova pod Radhoštěm (2019) | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Slavičín hospodaří na téměř 450 hektarech lesa a svůj majetek chce v budoucnu ještě rozšířit. Proto ve Slavičíně nedávno přikoupili další dva hektary lesa v sousedství největšího sídliště.

„Lesy přispívají do rozpočtu města a dají se využít k rekreaci a turismu. Především ale máme přímý vliv na to, jak krajina v okolí města vypadá a prospívá,“ vysvětlil slavičínský starosta Tomáš Chmela.

V budoucnu ve Slavičíně plánují nejen další nákupy, ale také směny pozemků. Nabídnou lesy v areálu bývalých muničních skladů ve Vrběticích. „Chtěli bychom je směnit za pozemky blíž městu, a zcelit tak městské lesy do většího celku,“ uvedl Chmela.

Areál vrbětických skladů byl po sérii výbuchů v roce 2014 několik let uzavřený a majitelé lesů se k nim nedostali. O těžbě dřeva napadeného kůrovcem nemohla být řeč, ten se proto nekontrolovatelně množil.

Slavičín měl však v takové situaci štěstí v neštěstí. Les, který spadl do uzávěry, byl zrovna zmlazený a kůrovec v něm nenapáchal tolik škody jako na starších stromech.

„Postihlo nás to ale sekundárně tím, že se kůrovec přemnožil a rozšířil na celé Slavičínsko. Následky teď budeme řešit několik let,“ dodal starosta.

Počasí pomáhá obnově kůrovcových holin

Pomoc by mohlo počasí, které je poslední dva roky k hospodářům milosrdnější. S výjimkou jižního Valašska kůrovcová kalamita na území Zlínského kraje ustupuje.

Na Rožnovsku, které bylo v rámci kraje nejvíce postižené, gradovala v roce 2019. Loni zaznamenali drobný ústup a letos se situace zlepšuje.

„Je to hlavně tím, že jsme stačili odtěžit čerstvě napadené stromy, ale vydatně nám pomáhá i počasí,“ řekl jednatel společnosti Městské lesy Rožnov Rostislav Polášek. „Po suchých letech teď víc pršelo a to je dobře jak pro vývoj kalamity, tak pro obnovu kůrovcových holin,“ dodal.

Firma spravuje tisíc hektarů lesů na území chráněné krajinné oblasti Beskydy a v době před kůrovcem měla ročně zisk zhruba tři až čtyři miliony korun.

Zlín letos plánuje vysadit 52 tisíc stromků

Ztráty po kůrovci se už nyní blíží hranici 100 milionů korun. V případě lesa ale nejde o jednorázovou částku, propad v hospodaření bude dlouholetý. Holiny musí být zalesněné do pěti let od vytěžení a o novou výsadbu se lesníci musí několik let intenzivně starat. Zisk bude znovu generovat nejdříve za padesát let.

Krajský Zlín vlastní 700 hektarů lesů a získá do rozpočtu díky lesnímu hospodářství přibližně milion korun ročně. Během kalamity ale zaznamenal velký propad.

„Kůrovcové dřevo se ještě minulý rok na podzim prodávalo za ceny blížící se výrobním nákladům. Letos se sice výrazně zvýšily, je však třeba zmínit vysoké náklady na zalesnění,“ upozornil mluvčí magistrátu Tomáš Melzer.

I na Zlínsku kůrovcová kalamita doznívá. „Kácí se řádově stovky metrů krychlových kůrovcového dřeva, ještě minulý rok to byly tisíce. Nyní se tedy soustředíme na vznik a péči o novou generaci lesa,“ doplnil Melzer. Jen letos plánují vysadit 52 tisíc sazenic, převážně dub, lípu a modřín.

Zisk z lesů není priorita, zní z radnic

I když lesy nevydělávají, radnice se jich nehodlají zbavovat. „Důvod, proč lesy drží, je především rekreační a krajinotvorný. Město jako hospodář se chová prospolečensky a podporuje i další ekosystémové funkce lesa,“ objasnil Polášek.

„Zisky nepovažujeme za prioritní, rozhodující je krajinotvorba a pozitivní vliv lesního porostu na klimatický systém. Lesy v okolí zastavěné části města vytvářejí také příznivý respirační prostor pro občany,“ popsal mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.

Uherské Hradiště vlastní přibližně 420 hektarů lesů a ročně vydělá 1,3 milionu korun. Následky kůrovcové kalamity tady nejsou velké, protože v lokalitě převažují listnaté stromy.

V lese Remízek, jehož odkup schválili slavičínští zastupitelé, chce město vybudovat trailové stezky nebo herní prvky.

„Jedná se o rekreační zónu našeho největšího sídliště, jde o ucelený les s dobrým přístupem a v těsné blízkosti se staví nové rodinné domy,“ konstatoval starosta Chmela. „Máme tedy předpoklady pro další rozvoj zelené oddychové zóny,“ dodal.

Zisk z lesů, které Slavičín vlastní, se loni pohyboval kolem 4,6 milionu korun.