Je jí už pětaosmdesát, ale pořád se může pochlubit jistou rukou. „Toto je srdéčko, nad ním karafiát. Potom jablúčka, na krajích tulipány a vedle hrášky nebo pijavičky. Nahoře budou ještě modré chrpy a hrozinky,“ popisuje malérečka Marie Švirgová ornament, který se rodí na kapličce svaté Terezie v centru Kostic na Břeclavsku.
Už za týden a půl se tu právě o svátku svaté Terezie budou slavit hody. Malérečky tak mají frmol, aby byla kaplička na tradiční pondělní mši vyzdobená do slavnostního.
„Podle dobových fotografií bývaly ornamenty dříve i na bočních stranách. Ale posledních několik desítek let se malovalo vždy jen na čelní zeď kolem dveří,“ ukazuje místostarostka Kostic Vladimíra Požgayová (nez.).
Marie Švirgová ale dámy, které obtahují její vzor, nešetřila. Ornamenty, jež ponesou její typický rukopis, znovu vrátila na všechny zdi.
„Jak to dělám? No, z hlavy,“ směje se malérečka z Lanžhota. „Musím si všechno dobře přeměřit, udělat hlavní motiv ve středu a v rohu a pak už je jen doplňuji drobnějšími vzory,“ vysvětluje, jak se jí pod rukama rodí folklorní motivy. Nejdříve na papíře.
„Nemyslete si, já gumuju a gumuju. To se nepodaří hned, aby k sobě všechno sedlo,“ podotýká Švirgová, jejíž práci pak na zeď z papíru přenáší její následovnice.
Obří lodě se kapli vždy vyhnuly
Novou výzdobu dostane kaplička ke 160. výročí od jejího vysvěcení v roce 1861. Za ta léta byla stavba svědkem mnoha veselých i smutných událostí. Dokazují to fotografie, které v posledních měsících shromažďovali místní lidé.
„V době pandemie jsme viděli, jak na naše občany dopadá to, že jsou zavření doma a izolovaní. A tak jsme je poprosili, aby prošli svoje alba, a vytvořili jsme fotokroniku ze soukromých snímků, jež do té doby téměř nikdo neviděl,“ vypravuje místostarostka Požgayová.
Mezi snímky se objevil třeba i unikát zachycující, jak kolem kapličky v 60. letech 20. století „proplouvají“ lodě.
„Protože tehdy ještě nebyla vybudovaná dálnice, vozily se přes Kostice obrovské lodě z Maďarska a Jugoslávie směrem do Polska a dál až do Hamburku. Kolem kapličky se vytáčela obrovská loď naložená na autě. Na ní musel stát člověk a nadzvedávat elektrické dráty nad silnicí. Zajímavé bylo, že kaplička nikdy nebyla tou lodí poškozena. Vždycky to odnesl dům naproti – třeba poškozenou střechou,“ ukazuje místostarostka originální snímek z historie kapličky.
Kaplička je dnes kulturní památkou. Proto ji musí obec udržovat v současném stavu, i když do ní třeba zespodu vzlíná vlhkost. Také proto se musí ornamenty jednou za pět až osm let obnovovat. Jakmile vyblednou nebo oprýskají.
Barvy odolnější vůči UV záření
Tentokrát by mohla barva vydržet déle. Malérečky, které obtahují vzor Marie Švirgové, totiž testují nové barvy.
„Zatím jsme vždy malovaly čistými pigmenty. Tentokrát jsme si ale nechaly od Jaromíra Schovance z Kyjova namíchat barvy z více odstínů, ve kterých je navíc báze, jež činí barvy odolnější vůči UV záření,“ popisuje malérečka Dagmar Benešová.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celé jižní Moravy. |
Kostická kaplička je totiž jakýmsi testem na projekt, který chystá nadační fond Moravská krása pro National Czech and Slovak Museum v americké Iowě.
„Oslovili jsme třináct maléreček z celého Slovácka, které budou pro iowské muzeum dělat galerii ornamentů. Chceme na ní ukázat různorodost oblastí i rukopisů. Půjde o velké obrazy doplněné mapou s informacemi, odkud ten který ornament pochází a kdo ho maloval,“ vysvětluje Benešová.
Protože obrazy budou viset na venkovní zdi muzea, je nezbytné, aby barvy byly co nejodolnější a co nejdéle tak vydržely.
Původně měly do Ameriky letět dvě malérečky osobně a zeď vyzdobit. Tomu však zabránil covid. Paradoxně tím nahrál tomu, aby vznikla mnohem pestřejší ornamentová galerie více autorek.
