Astronomických sedm miliard korun by bylo potřeba na revitalizaci pevnostního města Josefov. Ani ti největší optimisté sice nemohou očekávat, že Unie a stát otevřou kohouty a miliardy rychle přitečou. Na obzoru je však první významná evropská pomoc.
Jestliže vše dopadne podle předpokladů a stihnou se šibeniční termíny, pevnost bude moct počítat s dotací nejméně 600 milionů korun. Česká republika bude mít v nadcházejícím období z Unie k dispozici rekordních 978 miliard korun, do fondu Národního plánu obnovy a revitalizace takzvaných brownfieldů doteče asi 1,3 miliardy a tento balík si mezi sebe rozdělí dvě pevnostní města – Josefov a Terezín.
Podmínkou je zahájení prací v roce 2023, dokončení do konce 2025 a také snížení energetické náročnosti budov. Před Jaroměří stojí úkol zpracovat projektovou dokumentaci za několik desítek milionů korun.
Částka 600 milionů znamená záchranu jen malé části pevnosti. S největší pravděpodobností se zatím dostane jen na Čtvercová kasárna. Ta samotná by sice potřebovala aspoň jednou tolik, ale pro začátek to bude muset stačit. Areál se zastavěnou plochou kolem 15 tisíc metrů čtverečních naposledy měla sovětská vojska, od jejich odchodu však chátrá.
Starosta Jaroměře Josef Horáček (Volba pro město) je vděčný za jakoukoli pomoc, ale současně si povzdechl, že ta dosavadní je spíš jen symbolická.
„Už téměř tři roky bombardujeme úřad vlády, ministerstvo pro místní rozvoj i kultury a žádáme o pomoc při údržbě památky. Toto je první hmatatelný výsledek. Odhadované náklady na rekonstrukci Čtvercových kasáren v Horní pevnosti jsou asi 1,2 miliardy, v případě celého Josefova se bavíme asi o částce sedmi miliard korun,“ říká starosta.
Horáček předpokládá, že bude pokračovat další podpora pevnostních měst. „Ta jednorázová podpora je sice nádherná, ale vzhledem k investičním potřebám absolutně nedostatečná. Je to zároveň první významná pomoc státu pro tyto památky, jestliže pominu dotace, které si musíme spolufinancovat z vlastních zdrojů a zatěžují pokladnu města. Dosud jedinou pomocí státu je, že dostáváme z ministerstva kultury a jeho fondu regenerace částku dva miliony korun ročně. Jsme za to rádi, ale ve skutečnosti nestačí ani na řešení havarijních stavů,“ pokračuje starosta.
Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) se stala chyba, když se o tak rozsáhlé území musí starat město s velmi omezeným rozpočtem.
„Zatím se uvažuje především o Horní pevnosti, kde by například mohl být archiv. Státní správa se musí masivně digitalizovat, kilometry papíru nám ale zůstanou a musí být někde uskladněny. Chceme proto oslovit státní instituce, zda by prostory v Josefově nechtěly použít tímto způsobem. Jedna z velmi úspěšných obnov území podobného typu nedávno byla v italské vojenské pevnosti z 19. století Forte Marghera na předměstí Benátek, kde si můžeme vzít inspiraci,“ upozorňuje Dostálová.
Snaha o převod pevnosti na stát
Samotná projektová dokumentace by měla stát asi 40 milionů korun. Prvním úkolem je najít pro největší budovu v celém Josefově užití. Stát prý na výzvy Jaroměře neodpověděl, a tak se město obrátilo na kraj. Výsledkem je nejen projekt centrálního depozitáře pro muzea a galerie, ale i myšlenka převodu do vlastnictví Královéhradeckého kraje. „Ten by měl nepochybně větší možnosti spolufinancovat rekonstrukci,“ míní starosta Horáček.
Podle něj by depozitář měl zabrat asi tři čtvrtiny celého objektu, ve zbývajících prostorách se nabízí možnost například expozice.
Přestože zisk sedmi miliard na obnovu celého pevnostního města je nejspíš cílem příliš ambiciózním a nereálným, i zlomek může podle starosty spustit přidružený efekt: „Obnova by mohla přivést do města další soukromé investory a i s jejich pomocí bychom mohli dále pokračovat s revitalizací této obrovské památky.“
Jedna z nutných podmínek dotace je však v případě Terezína i Josefova spíš ukázkou zbytečné byrokracie. Pevnostní objekty, které jsou mnohdy desítky let prázdné a do nichž potečou evropské peníze, musí splňovat nižší energetickou náročnost. „To je spíš úsměvné, snad na to budou existovat aspoň teoretické výpočty,“ doufá starosta.
Končí opravy hradeb
Čtvercová kasárna by měla být začátkem obrody Josefova. Dalším logickým krokem by mělo být převzetí odpovědnosti státu. „Starosta velmi správně apeloval především na odpovědnost státu. Proto možná nadešel čas k úvaze, s ohledem na možnosti financování, zda nezahájit debatu o převodu vlastnictví takto rozsáhlé oblasti barokního města na stát,“ píše na své facebookové stránce hejtman Martin Červíček (ODS).
Takřka před dokončením je v Josefově podobná stavební akce – rekonstrukce severovýchodního úseku hradeb, jež začala přesně před dvěma lety. Práce se kvůli neplánovaným zásahům prodraží, ale nejpozději na začátku příštího roku bude hotovo.
Dokončena je rekonstrukce Ravelinu XIII v areálu, kde se v létě koná festival Brutal Assault, hotova je i oprava nádvoří mezi Bastionem IX a Bastionem IV i ochoz stejného bastionu. Stavbaři byli skutečně precizní: na dozdívání používali cihly vyrobené ručně, aby se co nejvíce podobaly původním cihlám šancovkám (více o opravách pevnosti čtěte v článku Do pevnosti Josefov zatéká).
