Při archeologických experimentech, které Pavel Pavel prováděl v polovině 80. let, se mu podařilo nastínit, jak mohly pradávné civilizace hýbat několikatunovými břemeny, aniž mohly využít moderní nástroje. Tyto poznatky pak uplatnil v 90. letech při technicky náročné dostavbě elektrárny Temelín.

„Oslovili mě, abych pomohl při přesunu části řídicích systémů do uzavřených místností, kdy některé vážily i několik tun. Techniku využít nešlo, tak jsme sáhli po lanech a pákách, podobně jako domorodci na Velikonočním ostrově před mnoha sty lety,“ uvedl Pavel, který se nyní věnuje literární činnosti a propagaci jedinečné kultury Velikonočního ostrova.

Pavlovu sochu se jako poděkování za jeho zásluhy rozhodla do zahrady umístit společnost ČEZ ve spolupráci s firmou I&C Energo, která řídicí systém v Temelíně instalovala a nyní jej spravuje.

„Datum jsme ve spolupráci s ČEZ záměrně zvolili krátce před Velikonocemi, protože přesně před 300 lety roku 1722 nizozemský admirál Jacob Roggeveen objevil pro Evropu Velikonoční ostrov,“ objasnil Jiří Holinka, generální ředitel I&C Energo.

V současné době, po téměř dvaceti letech provozu, zažívá celý řídicí systém temelínské elektrárny rozsáhlou modernizaci. A i tentokrát to je velmi složitá operace, která by se však tentokrát měla obejít bez složitého stěhování.

„Bude to v celosvětovém měřítku technologicky i svým rozsahem nejnáročnější záměna řídicího systému na jaderných elektrárnách,“ doplňuje Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.