Za zneužití pravomoci úřední osoby a za přečin porušení povinností dozorčí služby si dva dozorci – bratři – vyslechli trest odnětí svobody na 3 roky s podmíněným odkladem na 3 a 5 let. Třetímu z dozorců uložil soud kratší trest v délce 10 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 18 měsíců.

Obžalovaní muži svou vinu popřeli. Své chování podle předsedající soudkyně v průběhu neveřejného jednání popsali jako neškodnou nadsázku a humor. Soud však vycházel ze zvukových záznamů pořízených ve věznici, z lékařských zpráv, z výpovědi svědků i poškozeného, nyní čtyřiadvacetiletého vězně. Ten si během telefonování s rodiči na bití dozorci několikrát stěžoval.

Z důkazů vyplynulo, že ho jeden z obžalovaných bratrů několikrát napadl, a to jak slovně, tak fyzicky. Druhý z bratrů tomuto protiprávnímu jednání podle spisu přihlížel a podporoval ho. Třetí obžalovaný dozorce podle soudkyně věděl, k čemu na oddělení dochází, ale nenahlásil to nadřízeným, naopak ho napadení vězně pobavilo.

Oba bratři dostali navíc pětiletý a tříletý zákaz výkonu povolání nebo zaměstnání, jehož součástí je samostatná rozhodovací pravomoc v rámci orgánů veřejné moci. Obžalovaní musí poškozenému společně uhradit nemajetkovou újmu 20 tisíc korun.

Za zneužití pravomoci úřední osoby hrozilo bratrům 3 až 10 let vězení, v případě posledního obžalovaného byla sazba odnětí svobody nižší, rok až 5 let.

„Soud při rozhodování o druhu a výši trestu konstatuje, že obžalovaní svou vinu popřeli. Na druhou stranu se jedná o vzorné pracovníky s výborným hodnocením, se zapálením pro svou práci a činnost. Soud se přiklonil k návrhu krajského státního zástupce na uložení výchovných trestů, nikoliv trestů nepodmíněných,“ odůvodnila předsedající soudkyně Jaroslava Opatrná.

Poškozený měl psychické problémy

Podle spisu měl poškozený psychické problémy, byl nepřizpůsobivý, špatně zvládnutelný a psycholožka jej označila za infantilního. V době napadení pobýval na oddělení výkonu kázeňských trestů. Byl tak plně závislý na dozorcích, kteří rozhodovali, kdy a zda dostane stravu, pití, ložní prádlo, jestli půjde na vycházku nebo kdy opustí celu.

Odsouzený měl být problémový, porušoval pravidla, stále dokola po dozorcích něco chtěl. Zneužíval tzv. hlásku, komunikační zařízení, které dozorci nemohli vypnout, a opakovaně je zaměstnával svými požadavky. Soudkyně Opatrná konstatovala, že na jeho drzé chování či požadavky ale nemohou dozorci reagovat fyzickým napadením.

„Nijak to obžalované neospravedlňovalo, aby vzali právo do svých rukou a zacházeli s ním jako s osobou nesvéprávnou. Nezvládli situaci a dali průchod emocím a agresi, což je v rozporu s pravidly humánního přístupu k odsouzeným.“

Dále zdůraznila, že soud nechce svým rozhodnutím dávat volný průběh nevhodnému a nepřijatelnému chování ze strany vězňů k příslušníkům vězeňské služby. „Na druhou stranu je třeba dát z důvodu generální prevence najevo, že soud nemůže takovéto jednání obžalovaných schvalovat,“ uzavřela soudkyně.

Obžalovaní se odvolali

Obžalovaní podali proti rozhodnutí odvolání, státní zástupce si nechal lhůtu na rozmyšlenou.

„Podmínky ve věznici byly skutečně náročné, to jsme zohlednili při návrhu trestů. Co se týče výroku o vině, tak se soud ztotožnil s návrhem veřejné žaloby a všechny obžalované uznal vinnými. Uložené tresty jsou při samé spodní hranici trestních sazeb,“ sdělil po skončení líčení státní zástupce Jan Černý s tím, že si ponechá lhůtu na detailnější analýzu rozhodnutí.

Před soudem jsou také tři další kauzy 12 dozorců z Rýnovic, kteří se měli dopouštět podobného jednání na oddělení výkonu kázeňských trestů v období od února 2020 do ledna 2021. Ti na rozsudek teprve čekají.