Mezi hlavní body, kterými se studie zabývala, patří dožívající zeleň a výsadba nových stromů, nové pietní místo pro návštěvníky hřbitova a v neposlední řadě také rozšíření míst k pohřbívání.
„Velikost hřbitova nám bohužel neumožňuje vybudování vsypové nebo rozptylové loučky. Mohli jsme ale zařadit alespoň kolumbárium,“ zdůvodnila starostka Doks Eva Burešová, proč od požadavku na rozptylovou loučku muselo město nakonec ustoupit.
Podél obvodové zdi v severozápadní části hřbitova by mělo vzniknout kolumbárium s 247 okénky, časem ho bude možné rozšiřovat.
Studie hodnotí zeleň na hřbitově jako stabilní, většina stromů a keřů v havarijním stavu byla odstraněna v posledních letech. Za problematické považuje zejména spontánní výsadby majitelů náhrobků v blízkosti hrobů a odumřelý živý plot – obojí se dá ale vyřešit v rámci běžné údržby.
Při jednorázovém opatření se pak odstraní nebezpečné vzrostlé smrky a náletové dřeviny podél západního plotu.
„S výsadbou stromů jsme začali už letos, hotový máme také prostor pro odkládání odpadu. Kontaktovali jsme projektanty na kolumbárium a pietní místo, takže nás čeká úprava projektové dokumentace a konkrétní návrhy,“ objasnila Burešová.
Zároveň odhaduje, že na kolumbárium si místní počkají asi dva až tři roky. Už napřesrok by ale mohl mít hřbitov nový pietní prostor. „Chceme ho hezky vydláždit, budou tam lavičky, stromy a symbolický monument jako kříž nebo socha, u kterého si lidé budou moci posedět,“ popsala starostka.
Autorka studie předpokládá, že stabilizace a rozvoj hřbitova bude město stát necelé čtyři miliony korun bez daně. Doksy zatím plánují požádat o dotace na výsadbu stromů a opravu zdí. „Na co nám nebudou stačit peníze z dotací, postupně zaplatíme ze svého,“ řekla Eva Burešová.
Součástí starého hřbitova jsou významné hroby padlých v 1. a 2. světové válce i památkově chráněný náhrobek houslisty a ředitele pražské konzervatoře Antonína Bennewitze z roku 1906.
