Hrady CZ se loučily pod Bezdězem. Klus filosofoval, Chinaski přitvrdili

  13:44
Důraznou tečku za letní hudební sezonou udělal o uplynulém víkendu putovní festival Hrady CZ. Pod majestátním Bezdězem burácely kytary předních českých interpretů.

Chinaski na festivalu Hrady CZ na Bezdězu (3. září 2022) | foto: Jan Pešek, MF DNES

Páteční program nabídl například Pokáče, Annu K. nebo Tomáše Kluse, jehož vystoupení by se dalo rozdělit na dvě části – mluvenou a zpívanou.

Především jeho promluvy mezi písněmi působily chvílemi jako přednášky učence východní filosofie. A nebýt kytaristy Jiřího Kučerovského, který Kluse elegantně vracel na koleje, fanoušci by neslyšeli ani jeden hit.

Na ty nakonec došlo, byť se Klus často nechal přemoci improvizací a místo zažitých textů tak zpíval o tom, co právě vidí kolem.

Velkého úspěchu především u žen se dostalo kapele Mig 21. Charismatický Jiří Macháček předváděl tanečky hlasové i pohybové, až si vykoledoval několik kusů ženského spodního prádla od fanynek.

Těžko říct, do jaké míry byl jejich projev autentický, přihlédneme-li k faktu, že šatstvo začalo na pódium létat při písni Kalhotky si sundej.

Před půlnocí pak páteční program uzavřeli Mirai. Byť se frontman Mirai Navrátil na sociálních sítích svěřil, že je drobně zdravotně indisponován, vystoupení odzpíval s grácií.

O největší rámus v podhradí se v sobotu odpoledne postarala tanz metalová skupina Trautenberk. Texty jejích písní – například pasáž Když se kácí les, tak létají třísky – nemohly být větším opakem o hodinku dříve vystupujícího Xindla X, který skrze své hity šíří myšlenky Immanuela Kanta.

Visací zámek připomněl, že letos slaví 40 let na scéně, zahrál Známku punku i Traktor a dokázal, že s ním můžou jeho fanoušci ještě nějaký ten rok počítat.

Divokej Bill sice žádné narozeniny neslavil, zato připomněl, že se blíží podzim. „Cítím konec léta,“ pronesl tklivě zpěvák Václav Bláha, který díky mohutnému plnovousu a bohaté kudrnaté kštici začíná připomínat režiséra Zdeňka Trošku.

„A já cítím Toi Toiku,“ shodil Bláhovo rozjímání jeho kolega, který při jedné z písní doslova plival oheň, byť pyrotechnické prvky jsou v lesích pod Bezdězem zakázané.

U končícího léta se zastavil i Kuba Ryba, frontman kapely Rybičky 48, která nechyběla na žádné zastávce Hradů. „Máme takový táborový syndrom, že něco dlouhé končí a je nám to líto,“ dojímalo Rybu. Po zbytek vystoupení ale předváděl pravou punkovou show.

O úplný závěr nejen festivalu pod Bezdězem, ale celé letní šňůry, se pak postarali ostřílení Chinaski. Poté, co se před pár lety složením kapely prohnal uragán, přitvrdili, a tak se spíše než o tečce dá hovořit o pořádném vykřičníku na konci celé festivalové sezony.

Autor: