„Hub bude v příštích dnech díky vydatným dešťům hodně, o víkendu to ale ještě nebude, spíš příští týden,“ odhadl Martin Bartůšek z Mykologického klubu Plasy.

To, že o víkendu hlavní houbařská sezona navazující na deště z uplynulých dnů ještě nezačne, si myslí i Libor Hejl z Mykologického klubu Nezvěstice. I on dává houbám ještě několik dnů.

„Lidé už mi posílají fotky malých lišek, příští týden bude k nalezení hřib dubový, hřib kovář, v parcích pak hřib koloděj, suchohřiby neboli babky budou také růst, stejně tak i holubinky,“ popsal Hejl.

Hřib dubový, kovář, koloděj i babky

Ten varoval před takzvanými podeštnými druhy v trávnících, což jsou drobné houby, které jsou spíše jedovaté, některé i halucinogenní. „Je třeba dát pozor na to, aby houby v trávě nesnědly děti,“ dodal.

Jarní druhy hub jako májovky, čirůvky či smržovité houby, které byly spojené s předešlým deštěm, už jsou podle Hejla vysbírané. „Během jara bylo hodně sírovců žlutooranžových, což je svítivě žlutý choroš na stromech, z kterých jsou dobré řízky,“ řekl Hejl.

Během jara našel i chráněné lanýže letní. „Někteří lidé je i přes zákaz hledají, ale v našich podmínkách to vůbec nemá cenu. Je to sice stejný druh, který se prodává v jižních státech, ale v našich chladnějších podmínkách nedosahuje požadované kulinářské hodnoty jako ve Středomoří,“ vysvětlil Hejl, kterého houby zajímají spíš z vědeckého pohledu.

Houbám podle něj dnes vadí hospodaření v lesích spojené s výraznou kůrovcovou těžbou, kdy se prací těžkých strojů či taháním kmenů z lesa ničí podhoubí. „Když se dříve tahaly klády koňmi, bylo to vůči lesům citlivější, ale to se nedá vrátit,“ poznamenal mykolog.

A proč je podhoubí pro les důležité? Většina hub je totiž vázaná na určitý druh dřevin. Hřib smrkový se objevuje pod duby a smrky, křemenáč březový jen poblíž břízy, křemenáč osikový jen u osiky, klouzek modřínový vždycky pod modřínem, kotrč u borovic.

„Když zůstane podhoubí neporušené, stromy jsou zdravější a vitálnější,“ upozorňuje Hejl. Vlákna podhoubí jsou totiž spojená s kořeny stromů, které díky houbám získávají třeba fosfor.

„Když je strom bez hub, mnohem hůř vstřebává vodu a živiny a houba zase neumí vytvářet uhlíkaté látky formou fotosyntézy, což houbám zajistí propojení s kořeny stromů,“ říká Hejl.

Do Brd na houby raději nechoďte

Těsná spolupráce stromů a hub se dá doložit poté, co se kvůli kůrovci pokácí celé lesní bloky. „Hřibovité houby závislé na stromech už tam totiž růst nebudou,“ podotkl Hejl.

I mykolog a ekolog v jedné osobě Bartůšek vyzval nejen lesníky, ale i houbaře, aby se v lese chovali ohleduplně. „To, že lidé chodí po lese nevadí, protože některým houbám zhutnění půdy prospívá, problémem jsou třeba větší svahy, na kterých kvůli pohybu houbařů vzniká eroze,“ popsal Bartůšek, který dlouhodobě upozorňuje na neekologické chování v brdských lesích, které jsou velmi oblíbenou destinací houbařů.

Jana Fišerová, strážkyně ochrany přírody Správy Chráněné krajinné oblasti Brdy, která má na starosti i práci s veřejností, upozornila na poměrně vysokou zátěž těžkých kovů.

„Souvisí to s tím, že tu v minulosti byly kovohutě, s kterými souvisel vysoký spad zplodin. Jsou tu proto místa, kde není vhodné sbírat houby, protože jsou plné těžkých kovů. Je to částečně dané i podložím,“ upozornila Fišerová.