Šéf horské služby na Šumavě Michal Janďura řekl, že letošní letní sezonu ovlivnilo zvláštní počasí.

„V červenci bylo proměnlivé, deštivé, srpen byl naopak hodně teplý. Když se bavím s lidmi, kteří mají na Šumavě co dočinění s turistickým ruchem, říkají, že návštěvnost se teď výrazně odvíjí od aplikací předpovídajících počasí. Jeden den tu není téměř nikdo, druhý den velké návaly lidí podle toho, jaké počasí slibují aplikace. Z našeho pohledu bylo loni v létě, v období mezi covidovými omezeními, na Šumavě mnohem více lidí, než letos,“ řekl Michal Janďura.

Oblasti Černého a Čertova jezera společně s prameny Vltavy stále zůstávají pro turisty největšími šumavskými taháky, tam se návštěvnost příliš nemění. Ve statistikách horských záchranářů je od 1. května, kdy na Šumavě začíná letní sezona, do 1. září celkem 13 zásahů s leteckou záchrannou službou, loni jich bylo devět.

V polovině července přistával vrtulník na hřišti u Železné Rudy kvůli nepříliš obvyklému pacientovi.

„Muž kvůli náhlé zdravotní indispozici spadl do potoka u Železné Rudy. Zdravotní stav mu neumožňoval, aby se z velmi studené vody sám dostal ven. Na místě zasahovali záchranáři, vrtulníkem jsme pak pacienta transportovali do Fakultní nemocnice v Plzni,“ uvedla mluvčí Letecké záchranné služby Armády České republiky z Líní Jolana Číhová.

Na rozdíl od předchozích let zatím neměli horští záchranáři na Šumavě mnohahodinovou, nebo dokonce několikadenní pátrací akci po ztracených lidech.

„Zatím byly čtyři akce, ani jedna netrvala dlouho. Většinou šlo jen o krátkodobé zabloudění lidí. Hodně nám pomáhají aplikace, s jejichž pomocí jsou lidé schopní poslat z mobilního telefonu zprávu a my je pak dokážeme v poměrně krátké době nalézt. Pro tyto případy je ideální, když takový člověk má u sebe nabitý mobilní telefon s nainstalovanou aplikací Záchranka. To je pro nás obrovská pomoc,“ řekl Janďura.

Na horách převažují jezdci na elektrokolech

Aplikace zobrazí po spuštění na displeji mobilu nouzové tlačítko. Při jeho stisknutí nejméně na tři vteřiny se vytáčí hovor na tísňovou linku a zároveň automaticky odchází z mobilu textová zpráva se souřadnicemi místa, odkud člověk volá.

I letos pro řadu cyklistů končila návštěva Šumavy předčasně zraněním. Například 22. července zasahovala horská služba u těžce zraněného 21letého cyklisty, který nezvládl jízdu v bikeparku v Kramolíně v jihočeské části Šumavy.

„Existovalo podezření na vážný úraz páteře. V takovém případě je vždy požádána o součinnost letecká záchranná služba, protože transport po zemi by mohl znamenat vážné komplikace, ne-li přímo ohrožení života,“ popsal zasahující člen Horské služby Šumava Aleš Fejfar. Vrtulník s pacientem přistál v nemocnici v Českých Budějovicích.

Tradičně záchranáři vyjížděli i k cyklistům, kteří nezvládli jízdy na cyklostezkách nebo silnicích. Podle horských záchranářů už jen zcela výjimečně vidí cyklistu bez ochranné přilby. Navíc na horách už převažují jezdci na elektrokolech. Podle Janďury lidé na elektrokole vyjedou i do míst, do kterých by se na běžném kole bez pomoci elektromotoru sami nevydrápali. A to přináší rizika.

„Není to jen o menší fyzičce. Na vrchol Pancíře vyjede na elektrokole dnes každý, ale ne každý umí kolo pořádně ovládat. Dříve cyklista na klasickém kole musel mít průpravu, fyzičku, na kole toho hodně najezdil, osvojil si návyky vyhýbání, brždění, techniku jízdy. Dnes si lidé koupí elektrokolo, ale návyky jim chybí. U úrazů je pak jasně vidět, že lidé nezvládli řízení kola, nedokázali zastavit nebo se bezpečně vyhnout. Ideální by byl nějaký polygon, kde by si v bezpečí osahali chování kola, než vyjedou první kopec,“ soudí Janďura.

Jeho slova potvrzuje primář chirurgického oddělení Klatovské nemocnice Zdeněk Bytel, ve které o prázdninách ošetřují o třetinu více úrazů než ve zbývajících měsících roku. Část zraněných na Šumavě záchranáři převážejí právě sem.

„Stále více do statistik úrazů, složení pacientů i charakteru úrazů promlouvá elektromobilita. Zejména elektrická kola otevřela možnost cykloturistiky i lidem, kteří by jinak na běžném kole na výlet nejeli. Zvýšil se průměrný věk cykloturistů a s ním i věk zraněných. Navíc cykloturisté se na elektrokole pohybují v průměru rychleji. Oproti povrchovým zraněním přibývá poranění kloubů, méně vážných i závažnějších zlomenin, které se u starších osob komplikovaněji léčí,“ shrnul Bytel.