Někteří architekti, které centrum města zajímá, nicméně upozorňují, že nestačí sepsat dokument, ale je nutné ochranu historického jádra prosazovat také netolerováním neodborných zásahů nebo potíráním takzvaného vizuálního smogu. Například zastupitel TOP 09 architekt Petr Domanický je přesvědčený, že v přístupu k historickému jádru má Plzeň co dohánět.
Na programu regenerace historického jádra Plzně pracovali zástupci Útvaru koncepce a rozvoje (ÚKR) a odbor památkové péče magistrátu. Podněty k vypracování dokumentu v minulých letech podávali majitelé objektů v městské památkové zóně Plzeň. Jim totiž dokument může usnadnit cestu k dotacím na rekonstrukce.
„Hlavním cílem je posílení péče o památky a případně také podpora činností, které historické jádro města oživí,“ řekl Petr Bukovský z památkového odboru magistrátu.
V rámci desetileté přípravy programu regenerace zástupci města zjišťovali, v jakém stavu památky v historickém jádru Plzně jsou a jak naléhavě a v jakém rozsahu vyžadují regenerační zásah.
Do programu majitelé hlásí desítky objektů
Náměstkyně primátora pro kulturu a památkovou péči Eliška Bartáková (ANO) uvedla, že nyní už jsou v souladu s hotovou dlouhodobou vizí připravované první rekonstrukce domů.
„Majitelé historických objektů mohou dosáhnout na dotaci Ministerstva kultury České republiky, které Program regenerace městských historických jader vyhlašuje. Tím, že město zpracovalo svůj dokument na regeneraci historického jádra, se přihlásilo k ministerskému programu,“ uvedla Bartáková.
Zdůraznila, že regenerace v tomto programu neznamená jen opravy památek, ale transformaci celého území plzeňské památkové rezervace do celku, který bude fungovat jako živý organismus. Adam Javornícky z ÚKR, který je zodpovědný za vytvoření Programu regenerace historického jádra města Plzně, sdělil, že do programu se celkem přihlásilo 47 objektů, z nichž 39 je kulturní památkou.
„Vlastník, případně správce posuzovaného domu, nás vždy provedl jednotlivými prostory. Následovala diskuze, která nám dopomohla ve tvorbě uceleného obrazu zahrnujícího historii domu včetně výhledových plánů,“ konstatoval.
Adam Javornícky tvrdí, že zástupci města byli překvapeni tím, k jakým kontrastům u stavu objektů dochází. „Na první pohled se z ulice mohou zdát domy v dobré kondici, ale už málokdo ví, co se skrývá uvnitř. Vlhkost a chátrající dvorní průčelí patřily mezi nejčastěji zaznamenané problémy. Na druhou stranu jsme se setkali i s objekty ve velmi dobrém stavu, což nás moc těší,“ popsal.
Vedoucí památkového odboru magistrátu Karel Zoch uvedl, že aby mohl být vlastník do programu zařazen a dosáhnout tak na dotaci z ministerstva kultury, musí být jeho dům evidován jako kulturní památka, mít zpracovanou projektovou dokumentaci, která musí projít schválením odboru, a také by měl mít vydané stavební povolení.
Památkáři chtějí přispět, aby bylo jádro zdravé
Přidělená dotace obvykle dosahuje několika desítek procent nákladů na rekonstrukci. Podle Zocha je úkolem památkářů přispět i k tomu, aby historické jádro bylo živé, byly v něm provozovny a část zisku z nich pomohla vlastníkům objekty udržovat.
Architekt Petr Domanický, který roky působil jako památkář, má k přístupu města k historickému jádru výhrady, stejně jako k programu regenerace. „Když jsem se podíval na doklady k domům, které znám, viděl jsem, že jsou tam navrženy úpravy, které jsou úplně zbytečné nebo ty, které vlastník dělat nechce a nepotřebuje. Podstatné věci tam z mého pohledu nejsou. Osobně pociťuji zhoršující se situaci v památkové péči,“ řekl.
Domnívá se, že nefunguje dobře spolupráce mezi odborem památkové péče magistrátu a Národním památkovým ústavem. „V posledních dnech se například vyměňují okna v hotelu Continental. Socialistická kovová okna se mění za levná plastová okna, která jsou členěná stejně špatně jako ta socialistická. Přitom je budova kulturní památka v městské památkové rezervaci. Nevím, jak tohle jde dohromady s nějakým programem regenerace historického jádra,“ argumentuje.
Poukazuje například na to, že nedávno byly u činžovního domu ve Zbrojnické ulici vyměněny secesní dveře a nahrazeny špatnou replikou. „V centru města uvidíte i reklamy instalované načerno a různé naprosto nevhodné úpravy, které byly provedeny v posledních letech. Jen trnu, kam to spěje,“ konstatoval Domanický.
Připouští, že takové záležitosti vnímá citlivěji, protože měl při působení v Národním památkovém úřadu centrum města na starost. „Běhá mi z toho mráz po zádech. V Solní ulici například odstranili výklad ze třicátých let a nahradili ho pseudoúpravou. Věci, které by měly být chráněné, mizí jedna za druhou a nahrazují se často velmi nevhodně,“ tvrdí.
Architekt Jan Toman, předseda komise rady města pro koncepci a rozvoj, se domnívá, že mezi vlastníky památek dosud nebyly dostatečně rozšířené informace, že mohou o dotace na rekonstrukce žádat. „Jde o to, aby se to dostalo mezi lidi a město mělo vůli potřebnou agendu k tomu vyřizovat,“ sdělil. Podle jeho slov vypadají některé domy směrem do náměstí velmi dobře, ale na opačné straně jsou v žalostném stavu, chybí jim okna nebo stropy.
