Letos je tomu přesně 85 let, kdy se Klub českých turistů ještě za života malíře Františka Kavána zasadil o vznik Turistické cesty mistra Franty Kavána, která vede drsným krajem Českomoravské vrchoviny. S ním je vynikající český malíř neodmyslitelně spjat.

14 fotografií

Ačkoli její původní trasa z Hlinska přes Vítanov, Královu Pilu, Veselý Kopec a Svobodné Hamry se kvůli některým rozoraným polním cestám zopakovat nedá, dodnes její velkou část kopíruje zelená turistická značka zanesená v mapách jako Vlastivědná stezka krajem Chrudimky.

Od soboty k ní přibude i staronový název. Hlinečtí v čele s nedávno zesnulým ředitelem hlineckého muzea Martinem Horákem totiž přišli s nápadem, jak stezku oživit. Na den přesně od 156. výročí narození zakladatele realistické krajinomalby otevřou Kavánovu oddychovou stezku.

Bude zajímavá tím, že návštěvníky v krajině zastaví přesně tam, kde František Kaván své kresby tvořil. Na zhruba sedmikilometrové stezce jsou osazeny informační tabule s reprodukcemi Kavánových obrazů.

„Turistickou trasu údolím Chrudimky z Hlinska na Veselý Kopec otevřel Klub českých turistů už v roce 1937. Cestu jsme chtěli obohatit, aby si lidé připomněli místa, kde se nejenže Kaván cítil jako doma, ale zároveň tam i své obrazy tvořil. Obrazy pro šest oddychových zastavení jsme čerpali z obsáhlého katalogu Kavánových obrazů. Martinu Horákovi vděčíme za to, že dohledané obrazy ztotožnil s prostředním, ve kterém obrazy maloval,“ řekl místostarosta Hlinska Petr Svoboda.

Scenérie na kresbách, ale o sto let později

Tvůrci stezky se tak snažili nové tabule umístit přesně do míst, ze kterých budou mít lidé stejně dobrý výhled na přírodní scenérie tak, jak je zachytil mistr na obraze.

„Někdy to bylo kvůli pozemkům složité. Některé tabule jsme kvůli katastru museli posunout o pár metrů vedle, ale stačí popojít a zájemci o Kavánovo dílo uvidí stejné místo, jen o 100 let později,“ dodal Svoboda s tím, že někde se rozhledy do krajiny hodně změnily, ale i takový zážitek bude pro návštěvníky přínosný.

Informační tabule zároveň návštěvníkům poskytnou i vhled do Kavánových myšlenek a pocitů z té doby, protože přinesou také úryvky z jeho vlastní autobiografické zpovědi, kde se vyznává z lásky k tomuto kraji, jehož drsný ráz zažíval na vlastní kůži a z něhož leckdy utíkal, aby se sem zase plný stesku vracel.

Celoročně přístupná stezka je pro letošek zkrášlena Kavánovými obrazy ke Stanskému mlýnu ve Vítanově.

V příštím roce mají Hlinečtí v plánu pokračovat s dalšími zastaveními až do Svobodných Hamrů, kde kromě Vítanova významný český krajinář také bydlel.

Otevření oživí pochod v dobovém oblečení

Slavnostní otevření stezky je naplánováno na sobotu 10. září. Sraz je v 9 hodin u místního turistického informačního centra v hlinecké čtvrti Betlém, odkud se půjde do Koutů, kde se v 10 hodin u první informační tabule uskuteční slavnostní přestřižení pásky.

Po krátkém doprovodném programu se všichni zájemci o dílo Františka Kavána a turistiky mohou přidat k pochodu, který bude pokračovat na další zastavení s cílem ve 13 hodin na Veselém Kopci.

„Protože je Klub českých turistů historicky spjat s touto stezkou, tak jsme vyzvali naše členy, aby se v rámci slavnostního otevření stezky zúčastnili pochodu v dobovém oblečení, stejně jako tomu bylo během výročí v roce 2007 a 2017,“ řekl za hlinecké turisty Vladislav Bárta.

V rámci otevření oddychové stezky mají účastníci pochodu vstup na Veselý Kopec zdarma. Akce se koná za každého počasí.

Kavánova oddychová stezka za finanční podpory Pardubického kraje a Místní akční skupiny Hlinecko vyšla na 250 tisíc korun.

Zakladatel realistické krajinomalby Vítanov na obraze Františka Kavána. František Kaván se narodil 10. září roku 1866 ve Víchovské Lhotě u Jilemnice. V letech 1880 až 1888 studoval na gymnáziu v Hradci Králové, po složení maturity nastoupil na jednoroční vojenskou službu v Praze. V roce 1890 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval krajinářskou speciálku u profesora Julia Mařáka. Jeho spolužáky byli například Antonín Slavíček, Václav Březina, Jan B. Minařík, Bohuslav Dvořák, Ferdinand Engelmüller, Alois Kalvoda a další naši známí krajináři. Maloval především Krkonoše, Českomoravskou vrchovinu a Železné hory. V období let 1896 - 1899 je Kavánovo dílo poznamenáno symbolismem. Autor na začátku 20. století vstupuje do druhé vývojové etapy impresivně laděného realismu jasné barevnosti. Kaván se stal v roce 1896 členem Umělecké besedy v Praze, v roce 1897 vstoupil do SVU Mánes a v roce 1929 do Jednoty umělců výtvarných. V květnu 1931 se stal řádným členem České akademie věd a umění v Praze. Na Hlinecku významný krajinář působil od roku 1904, kdy si ve Vítanově pořídil domek. Po dvou letech se odstěhoval, aby se v roce 1909 vrátil a zůstal tam až do roku 1922. V roce 1925 bydlel v roubené chalupě ve Svobodných Hamrech, do které v roce 1932 nastěhoval další krajinář – Gustav Macoun. Zemřel v roce 1941 v Libuni, kde je také pochován.