Druhá nejvyšší naměřená teplota pak byla 39 stupňů v areálu Juta v městské části Holice. U Envelopy pak teploměr vyšplhal až na 37,9 stupně a v zahradě kláštera dominikánů na 36,15 stupně.

Pravidelná měření v Olomouci provádějí vědci v Metropolitní staniční síti Olomouc, která poskytuje maximálně přesné údaje.

„Tato síť současně představuje takzvaný Meteorologický varovný a sledovací systém. Generuje například varovné zprávy v případě výskytu a trvání extrémních teplot vzduchu,“ vysvětlil garant sítě Miroslav Vysoudil z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Takto vysoké teploty rozpalují ulice natolik, že chodníky, silnice či jiné povrchy dosahují až 50 stupňů Celsia. To pak nepříznivě ovlivňuje nejen lidi, ale také zvířata, zeleň i materiály.

„Konkrétně v Olomouci se jedná o historické centrum, tedy obě náměstí, přednádražní prostor, třídu Kosmonautů, třídu Svobody, Envelopu, velká panelová sídliště a pochopitelně nákupní centra jako Globus, Tesco nebo Olympia,“ vysvětlil Vysoudil.

Lidi v některých městech osvěžují mlžítka

Na rozpáleném olomouckém Horním náměstí se lidé v horkých dnech osvěžují u mlžítek. Jedno je na rohu radnice a poblíž Informačního centra Olomouc.

Trysky vytvářejí lehký mlžný opar a tím ochlazují své blízké okolí. U mlžítek se letos poprvé osvěží také lidé v Prostějově. V centru nainstalovali rovnou dvě.

S rozpálenými povrchy pomáhají i kropicí vozy, mnohá města od nich ale upouští. Tato rychlá řešení jsou totiž nákladná a ulice ochladí jen na chvíli a dlouhodobě problém nevyřeší.

„Jako okamžité zmírnění veder jsou však kropicí vozy vhodné, stejně jako pro okamžité osvěžení pítka či mlžítka,“ uvedl Vysoudil.

V Přerově padl rekord

V Přerově pak předminulý týden dokonce padl 140 let starý teplotní rekord. Meteorologové tam ve čtvrtek naměřili 36,4 stupně, přičemž dosavadní rekord z roku 1882 byl 34,5 stupně.

Na rozpálené přerovské ulice už v červnu upozornili místní Piráti, kteří se vydali do ulic teplotu povrchů měřit.

„Na Svépomoci můžete na povrchu silnice na přímém slunci naměřit klidně až 50 °C, kdežto v zastíněné aleji v Purkyňově ulici je teplota poloviční,“ uvedli výsledek svého měření. Poukázali tím na rozdíl mezi běžnou ulicí a ulicí se stromy, které vytváří přirozený stín a své okolí ochlazují.

Podle Adaptační strategie na změnu klimatu se i v Přerově přehřívání nejvíce projevuje v centrálních a průmyslových oblastech města.

„Mezi nejvíce zranitelné oblasti vůči vlnám vedra patří městské centrum, oblast kolem ulice Kopaniny, obytná zóna mezi nábřežím Dr. Edvarda Beneše a ulicí Na Hrázi, oblast kolem ulic Jaselské a Gen. Štefánika a území mezi Bečvou a třídou 17. listopadu či ulicí Dvořákovou,“ stojí ve strategii.

Vysokou zranitelnost vykazují také některé městské části, mezi které patří Újezdec, Kozlovice, Henčlov, Čekyně a Vinary.

Pomáhá zelená infrastruktura

Města v kraji proto vymýšlejí dlouhodobá opatření, jak rozpálené ulice ochladit. Jedním z nejefektivnějších řešení je budování zelené infrastruktury, využívání zelených střech, stínicí techniky nebo také budování vodních ploch na území města.

Přerov tak například pracuje na ozelenění ploch veřejného prostoru. „Nedávno byl dokončen pasport veřejné zeleně. To znamená, že byly spočítány všechny dřeviny a zhodnocen jejich stav,“ vysvětlil náměstek primátora Petr Kouba, který má tuto oblast na starosti.

„Byla přijata strategie náhradní výsadby v poměru jedna ku třem, to znamená za jeden pokácený strom vysadí město tři. Pochopitelně je ambicí sázet v místě kácení, ale ne vždy to lze. Proto připravujeme územní studii sídelní zeleně, která by měla s umístěním dřevin významně pomoci,“ popsal Kouba.

Dostat stromy do měst bývá komplikované

Také Prostějov se podle náměstkyně primátora pro životní prostředí Milady Sokolové snaží ulice ozeleňovat, ne vždy je to však možné.

„Je třeba rozlišovat mezi oblastmi se starší zástavbou a mezi novými projekty. Při komplexních rekonstrukcích, jako byla například Plumlovská ulice, lze stromům vytvořit velmi dobré podmínky a určitě se nám za to odmění,“ vysvětlila Sokolová.

Co se týče zástavby starší, tam je to podle ní mnohem obtížnější. „Na samotném náměstí se pak dlouhodobě potýkáme s nesouhlasem památkářů,“ upozornila s tím, že šance na zlepšení je třeba v oblasti kolem tržnice.

„Tam se při realizaci vítězného návrhu architektonické soutěže počítá s mnohem větším zastoupením zeleně. Podobný potenciál má i okolí zámku a časem snad i Wolkerova ulice,“ doplnila Sokolová.

S bojem proti vedru pomáhají i trvalkové záhony, které jsou efektivnější než běžné trávníky.

Trvalky lépe ochlazují a pohlcují prach

„Zatímco trávník v největším parnu přechází do takzvané letní dormance a přestává fungovat, rostliny pěstované v trvalkových kompozicích si sáhnou pro vodu mnohem více do hloubky a mohou tedy okolí ochlazovat efektivněji,“ popsala Sokolová.

Kromě toho také lépe zachycují prach, jsou potravou pro opylovače a navíc zkrášlují své okolí. Pozadu nezůstává ani Olomouc.

„Snahou je přidávat zeleň a zvyšovat její kvalitu a odolnost. Děje se tak dlouhodobě a postupně, a to především průběžnou obnovou liniových stromořadí, keřových výsadeb a květinových záhonů,“ informovala mluvčí olomouckého magistrátu Radka Štědrá.

Omezila se rovněž četnost sečí travnatých ploch ve městě, protože vyšší tráva lépe udrží vlhkost než nízko střižený pažit.

Mnohde vadí zeleni inženýrské sítě

Ve městech však ozelenění často brání inženýrské sítě. „Vedeme složitá jednání s jejich majiteli, abychom dospěli ke kýženému cíli. Na mnohých místech města se alespoň umisťují mobilní květináče, květinové pyramidy a máme i nové mlžné brány,“ vysvětlil Kouba.

Pod ulicemi totiž vede voda, kanalizace, plyn, elektřina, internet a vše má také normy a ochranná pásma. Stromy pak ve městech často nemají k růstu dobré podmínky.

„I když se mezi sítě se stromy vlezeme, ještě nemají vyhráno. Město pro stromy obecně není nejlepší místo k růstu,“ řekla Sokolová.

Kromě výkopů při opravách nebo budování inženýrských sítí se stromy často potýkají s nedostatečným kořenovým prostorem, se zimním solením, močením psů, výfukovými plyny a také horkem, jež mnoho druhů vysazených špatně snáší.