Elektřina ze slunce? Poptávka po fotovoltaice je obrovská i bez dotací

  15:58
O instalaci fotovoltaických elektráren je v Plzeňském kraji obrovský zájem, a to ze strany domácností i firem. Jsou za tím vysoké ceny elektřiny. Čekací doby na instalaci jsou mnohaměsíční. O fotovoltaiku je nyní extrémní zájem i bez nabízených dotací. Návratnost investice je i tři roky.

Instalace solární elektrárny s bateriovým systémem v Horních Měcholupech v Praze | foto: ČEZ

„Aktuálně uzavíráme smlouvy na příští červen,“ říká Petr Krauz, spolumajitel plzeňské firmy Mistrall West, která se orientuje na instalaci fotovoltaických systémů na rodinné domy.

Obrovské zvýšení zájmu firma zaznamenala zhruba před dvěma lety, kdy stát začal fotovoltaiku podporovat dotacemi z programu Nová zelená úsporám. Nejčastěji podle Krauze lidé na střechu rodinného domku poptávají fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 5 až 10 kWp s bateriovým systémem, kdy se cena odvíjí hlavně od kapacity baterií.

„Solární panely dnes již drahé nejsou, největší část peněz zákazníci zaplatí za střídač a bateriový systém,“ uvedl Krauz. Průměrná cena fotovoltaických systémů, které firma dodává a montuje, je 450 tisíc korun s DPH. Dotace tvoří až 205 tisíc korun.

Obrovský zájem zákazníků eviduje i plzeňská firma Eliko Solar, která je od roku 2008 navázaná na čínské dodavatele komponentů. „Nyní máme termín dodání do půl roku,“ konstatoval jednatel firmy Miroslav Košut. Společnost, která dodává solární systémy především firmám, instaluje a projektuje fotovoltaiku bez dotací.

Na fotovoltaice jsou nejdražší baterie

U fabrik je podle Košuta výhoda, že objednávají fotovoltaiku hlavně bez baterií, které jsou na systému nejdražší. „Domácnosti musí používat baterie, bez nich se systém nevyplatí, zatímco firmy si pořizují fotovoltaický systém většinou bez baterií, protože jsou schopné přes den veškerou elektřinu spotřebovat,“ přiblížil jednatel.

„Teď například řešíme firemní fotovoltaiku o výkonu 100 kWp bez baterií. Díky nainstalovaným přístrojům mají zaručený odběr nejen přes týden, když jsou v práci zaměstnanci, ale i v sobotu a v neděli,“ nastínil Košut.

Na toho se prý obracejí i firmy, u kterých se nakonec zjistí, že se kvůli nevhodné střeše elektrárna nainstalovat nedá. „Jedná se třeba o hořlavou krytinu, což hasiči nepovolí. Do nové střechy ale v dnešní době nikdo investovat nechce. Bezproblémová je většinou střecha pokrytá betonovými taškami,“ popsal Košut.

Mezi ty, kteří se proti drahým energiím obrnili fotovoltaikou už před lety, patří soukromá Základní škola Martina Luthera v Plzni, která má elektrárnu o výkonu 1 MWp na střeše už od roku 2010. Tehdy ji škola koupila bez dotace, a jak říká správce budovy Jaroslav Čmolík, dnes jsou rádi, že se pro bezbateriovou investici za 750 tisíc korun rozhodli.

„Energetickou krizi tehdy tušit nikdo nemohl, ale chtěli jsme ušetřit. Nechali jsme si tedy zpracovat kalkulaci úspor a šli jsme do toho. Elektrárnu už máme splacenou,“ líčí Čmolík.

Škola, která elektrickou energii spotřebovává hlavně na svícení, snížila náklady na elektřinu o 40 až 50 procent. Měsíčně je to zhruba osm tisíc korun.

„Zatím máme zafixivanou cenu elektřiny. Až nám skončí fixace, uvidíme, kolik úspora přinese,“ uvedl Čmolík.

Výhodou fotovoltaického systému je podle něj minimální nadprodukce odváděná do sítě, z které se škole ročně vrátí asi 1 500 korun za rok. „Je to dáno tím, že přebytky neboli přetoky jsou od ČEZ placené zanedbatelně, protože je energetická firma bere spíš jako nutné zlo,“ popsal Čmolík, který nerad vzpomíná na dost velkou administrativu, která byla s fotovoltaikou spojená.