„I při zastropování cen budou náklady na energie podstatně vyšší, a v rozpočtu proto budeme hledat úspory, především v provozu a při rozhodování o nových investicích,“ oznamuje mluvčí Hodonína Josef Horníček, který u elektrické energie odhaduje růst průměrné ceny na troj až osminásobek, u zemního plynu až na dvanáctinásobek.
I starosta města Ivančice Milan Buček (za STAN) se obává, že několikanásobně vyšší ceny energií významně ovlivní budoucí investice. „Museli bychom se soustředit pouze na zajištění provozních činností a menších oprav, významnější investice by se musely přesunout do rozpočtu na rok 2024,“ nastiňuje.
Konkrétní podobu rozpočtů však rozhodnou až nová zastupitelstva, která vzejdou z komunálních voleb. Zpravidla na konci letošního roku. „U probíhajících investičních akcí i těch, které máme připraveny k realizaci, omezení nebo zastavení nepředpokládáme,“ sděluje Horníček.
Brno na pokrytí rostoucích cen energií v rozpočtu pro rok 2023 vytvoří rezervu. Obdobným způsobem postupovalo město i letos – součástí schváleného rozpočtu byla rezerva 500 milionů korun. Podle Zdeňky Obalilové z tiskového střediska magistrátu je velmi předčasné komentovat budoucí tvar rozpočtu, zatím je však reálné, že Brno nebude muset „osekat“ ani odsouvat již zasmluvněné investice.
Úspora? Míň úředníků i soláry
Každé z měst teď hledá cestu k co největším úsporám. A snaží se být co nejvíce energeticky soběstačná. Zateplování budov, výměna oken a světel za úspornější „ledková“ už jsou rozšířeným standardem, další opatření přibývají.
Například Znojmo plánuje vyrábět energii z odpadků, které jinak končí na skládce, jejich přeměnou v tuhé palivo. Významně chce rozšířit i využití dřevěné štěpky, kterou si už pár let vyrábí Městská zeleň k vytápění svého sídla, a aktuálně řeší i možnost umístit na střechy barevné tónované solární tašky, které se hodí i do historického centra.
V Kyjově na Hodonínsku rozpracovávají projekt na využití fotovoltaických elektráren na městských budovách, které by ze slunečních paprsků napájely nejen samotné budovy, ale i veřejné osvětlení v okolí. Aby ušetřili, ubylo také úředníků. „Od července zanikl na městském úřadu organizační a právní odbor. Také jsme si odhlasovali snížení počtu členů zastupitelstva z 27 na 21, takže uspoříme 720 tisíc korun ročně,“ vyčísluje tajemník města Filip Zdražil.
V Ivančicích chystají instalaci fotovoltaických panelů na školních budovách a sportovní hale, pokud to statici povolí. A i v Hodoníně chtějí veřejné osvětlení na solární energii a fotovoltaiku na veřejných budovách.
Nejdál je Brno. Fotovoltaiku už má například na městských domech v ulici Vojtova nebo na Domě s pečovatelskou službou v ulici Holásecká a v listopadu přibude dalších tisíc panelů na střechy osmi budov. A linku přeměňující odpadky na tuhé palivo, kterou chtějí ve Znojmě, zprovoznila společnost FCC v Brně už v dubnu.
Dalším projektem je výstavba nového kotle na štěpku v režii Tepláren Brno. „Jsme také připraveni snižovat vnitřní teplotu v magistrátních budovách nebo snížit teplotu užitkové vody,“ avizuje za magistrát jeho mluvčí Filip Poňuchálek.
Brno má zajištěny energie na příští rok už ze sta procent, nyní se pouze řeší finální cena. Ostatní města nákupy energií na příští rok aktuálně řeší, případně čekají s fixací ceny na lepší podmínky.
Zmrazení nájemného i potravinová banka
V souvislosti se zdražováním také některá města chtějí ulevit peněženkám svých obyvatel. Brněnští zastupitelé se rozhodli neuplatnit inflační doložku v nájemních smlouvách v městských bytech, protože v opačném případě by mohlo dojít k navýšení i o dvacet procent. Městské byty přitom téměř výhradně obývají mladé rodiny, samoživitelé, ale jde i o seniorské byty v domech s pečovatelskou službou nebo bezbariérové a sociální. Zmrazení nájemného doporučuje Brno i městským částem, které mají ve správě většinu bytů.
Že nezvýší nájmy v městských bytech, už dříve ohlásili i ve Znojmě. „Stejně tak bylo rozhodnuto o nenavyšování koeficientu daně z nemovitosti, která má dopad na občany bydlící v soukromém typu bydlení,“ informuje vedoucí oddělení vnějších vztahů Soňa Bystřická.
Znojmo také zaplatí kroužky dětem, zavedlo nulové školkovné, úlevu na odpadech, nezvýší cenu místní autobusové dopravy a rozšiřuje potravinovou banku pro seniory a samoživitelky. Na kroužky přispěje také Kyjov.
Například Vyškov pomoc zaměřuje hlavně na podporu sportovních či volnočasových aktivit. „Jednotlivým organizacím přispíváme každoročně formou dotací, aby nemusely zvyšovat členské příspěvky. Snažíme se zároveň udržet ceny vstupného do kulturních či sportovních zařízení v přijatelné míře,“ přibližuje mluvčí radnice Michal Kočí.
O speciálních plošných příspěvcích přímo z rozpočtu města neuvažují zatím v Blansku. Místní sociální pracovníci to ani nevnímají jako nutné – problémy sociálně slabších rodin řeší průběžně a informují je o možnosti získat nejrůznější sociální dávky a příspěvky. Ředitelé uměleckých škol a vedoucí sportovních oddílů také mohou v případě potřeby snižovat školné a příspěvky.
