Teplo z odpadní vody, elektřina z fotovoltaických elektráren na střechách budov. Litovel chce být energeticky soběstačná. Připravuje proto prostřednictvím Městské teplárenské společnosti Litovel, která je hlavním dodavatelem tepla pro velkou část místních domácností, projekty na snížení závislosti na zemním plynu a dodávané elektřině.

V současnosti zajišťuje přibližně třetinu tepelných potřeb Litovle soustava zařízení pro výrobu a rozvod tepla, u níž je hlavním zdrojem zemní plyn.

Dodávané teplo tak v závislosti na cenách plynu zdražuje. „Jsme si vědomi, že jsme v závislosti na plynu došli na konec pomyslné cesty a že dále už musíme pokračovat jinými způsoby,“ poznamenal ředitel společnosti Jan Fiala.

V čističce je velký potenciál

Společnost chce s využíváním plynu pro výrobu tepla do pěti až sedmi let skončit. Plyn by měla nahradit voda z městské čistírny odpadních vod, kterou provozuje Vodohospodářská společnost Čerlinka.

„Každou vteřinou odchází z čistírny okolo 60 litrů vyčištěných odpadních vod. I v nejchladnější části roku přitom tyto vody obsahují takové množství využitelné tepelné energie, jako by do města každou hodinu mělo být dodáno přes 200 metrů krychlových plynu,“ uvádí se v tiskové zprávě.

V čistírně odpadních vod má tedy Litovel obrovský potenciál. „Máme výhodu, že je ve městě velký potravinářský průmysl, který vypouští do odpadních stok teplou vodu. Voda, která přichází na čistírnu, ani v zimě neklesá pod 15 stupňů, což je ideální teplota pro to, aby přešla přes tepelná čerpadla a ta mohla vodu dál ohřívat,“ objasnil místostarosta města Lubomír Broza.

Teplo z léta až do zimy

Tepelná čerpadla by mohla v budoucnu být v provozu celý rok. V létě by vyhřívala velký zásobník, ve kterém by teplo vydrželo až do topné sezony.

Tepla z čistírny by mělo být dost pro všechny obyvatele města. „Vše toto je možné a takové projekty lze dnes najít například v Dánsku či Švédsku, můžeme se tedy inspirovat a současně předejít některým technickým chybám,“ podotkl energetický expert Tomáš Voříšek z inženýrské společnosti SEVEn, která s přípravou pomáhá.

V Litovli si mimo tepla chtějí vyrábět sami i elektřinu, a to založením takzvané komunitní energetiky. Na střechách městských budov, bytových domů či firem by tak v budoucnu mohly vyrůst fotovoltaické elektrárny.

„Rádi bychom všem veřejným institucím, občanům a firmám ještě letos nabídli možnost společně investovat do nových zdrojů elektřiny na území města a elektřinu z nich vyráběnou přednostně využívat pro své potřeby a potřeby dalších zúčastněných odběratelů,“ objasnil další přelomový krok místostarosta Lubomír Broza.

Na odvážné projekty hodlá město získat dotace. „Je to akce za zhruba půl miliardy korun, nicméně na to budou na velké dotační tituly. Doba těmto projektům přeje. Doufáme, že se nám podaří,“ řekl místostarosta s tím, že město představí další podrobnosti na podzim.

Zlepšení hospodaření s vodou je pro města velkou aktuální výzvou. Čistírny odpadních vod jsou schopné elektřinu a další formy energie efektivně vyrábět.

„Optimálně navržené a provozované čistírny odpadních vod vyrábějí bioplyn z biomasy, která v průběhu čištění vzniká, i z dalších biologicky rozložitelných odpadů, vyrábějí teplo z odpadních vod pomocí tepelných čerpadel, vyrábějí elektrickou energii, využívají hydraulický potenciál vod, fotovoltaické články nebo větrnou energii,“ vysvětlil profesor Pavel Jeníček z Vysoké školy chemickotechnologické v Praze.