„Situace v této oblasti je dlouhodobě velice špatná, a to přes všechny naše kroky, kterými jsme se ji pokoušeli řešit. Místní si na situaci velmi stěžují, dokonce už podali i petice. O všem s nimi proběhlo i jednání,“ říká radní pro bezpečnost a prevenci kriminality Prahy 5 Petr Lachnit (ANO 2011).

„Nabídli jsme Progressivu dohodu, podle které by nájem skončil s koncem roku 2023. Ten návrh, ale odmítli, i když věděli, že jinak dostanou výpověď. Budeme se snažit jim nové prostory najít, ale žádné vhodné u nás nejsou,“ dodává. Lachnit na to konto zdůrazňuje, že se samotným Progressivem nemají vůbec žádný spor a jediným problémem je nevhodné umístění centra.

Po dohodě s Technickou správou komunikací (TSK) kolem tramvajové zastávky U Zvonu, kde se centrum nachází, už začaly úpravy, spočívající v opravě chodníku, natření zábradlí a úklidu. Kromě toho vzniká studie, která počítá se vznikem malého náměstíčka. Do nedaleké administrativní budovy Košířská brána se podle starostky od podzimu přesune z ulice Na Zatlance pobočka pošty.

O umístění center se začne jednat na podzim

Výkonný ředitel Progressivu Vojtěch Janouškovec podotýká, že pokusy ze strany magistrátu najít náhradní prostory, kam by se centrum přestěhovalo, byly, ale vše vždy nakonec narazilo na odpor dotčených městských částí.

Sám proti stěhování jako takovému nic nemá, uvedl Janouškovec s tím, že ale přistoupením na zmíněnou dohodu by na sebe organizace vzala část zodpovědnosti za konec centra bez toho, aby existovala alternativa. Za zhoršení situace podle něj může hlavně černý obchod s drogami a organizace na problém upozorňovala jako první. „My jsme se snažili to minimalizovat, ale bez nějakých hlubších změn systému a spolupráce dalších aktérů jsme s tím nemohli příliš dělat,“ uvedl.

Podle něj musí odpovědnost za výpověď převzít právě městská část. „V nějakém duchu jim rozumím, proč to dělají, byť si myslím, že tu situaci to nevyřeší,“ dodává.

Magistrát na jaře skutečně několik míst na nová centra vytipoval, například v Praze 8. Nakonec ale ustoupil námitkám ze strany vedení radnic a pouze ve spolupráci s adiktologickými odborníky vytvořil koncepci, která popisuje, kolik a kterých služeb a kde je v Praze potřeba, ať už se jedná o kontaktní centra, ambulance nebo odvykací léčbu.

Podle koncepce magistrátu by se v žádné městské části nemělo nacházet víc než jedno kontaktní centrum. Zároveň by v Praze takových center mělo být aspoň devět. Nyní přitom hrozí, že tu začátkem příštího roku budou pouze dvě.

Podle radní pro oblast sociální politiky Mileny Johnové (Praha sobě) se k vyjednávání o konkrétním umístění center začne až na podzim, jelikož najít ohledně takto citlivé otázky politickou shodu je před volbami takřka nemožné. Zároveň by podle ní mělo více center vznikat naráz, aby městské části neměly pocit znevýhodnění.

Místa místní pomoci

Vzhledem k tomu, jak komplikované je tyto služby fyzicky umístit, spustil magistrát program s názvem Místa místní pomoci, který má umožnit zvýšení aktivity mobilních sociálních služeb. Ve spolupráci s neziskovými organizacemi a městskými částmi magistrát vytipuje nová parkovací místa, kde budou moci mobilní týmy operovat. Rozšíří se tím síť, která v tuto chvíli čítá 26 míst a v rámci které neziskové organizace pečují nejen o drogově závislé, ale také o lidi bez domova.

„Umístit kamenná nízkoprahová zařízení je komplikované. Sanitky s možností testování, očkování a ošetření, vozidla se sociálním poradenstvím, mobilní kontaktní centra s výdejem jídla nebo v budoucnu i mobilní sprchy jsou efektivní flexibilní možností. Jako Terénní program Sananim jsme v rámci sanitky u hlavního nádraží v roce 2021 vydali více než 30 tisíc respirátorů, testovali jsme více než tisíc osob a více než 300 osob jsme očkovali proti nemoci covid-19. Potřebovali bychom k rozvoji této efektivní prevence prostor k poskytování služeb, který vznikne díky programu Místa místní pomoci,“ uvedl Aleš Herzog, vedoucí terénních programů organizace Sananim.