iDNES.cz

V části tunelu Blanka je bluetooth signál, navigace už nebudou zmatkovat

  17:32
V části pražského tunelu Blanka je nově bluetooth signál, navigační systémy tak již nebudou mít problém s připojením. Signál zatím funguje jen v úseku Malovanka – Prašný most – Letná, a to včetně vjezdových a výjezdových ramp.

Tunel Blanka na snímku z 30. září 2014. | foto: Michal ŠulaMAFRA

Bluetooth zařízení nechala do tunelu nainstalovat Technická správa komunikací (TSK) ve spolupráci s Fakultou dopravní ČVUT v Praze.

Kolaudační souhlas dál čeká na rozhodnutí soudu. Pokud se projekt osvědčí, rozšíří se systém do celého komplexu.

„Skončí váhání, jaký výjezd z tunelu použít a kudy přesně pokračovat na navazující křižovatce, když se nám ještě nevzpamatovala navigace po jízdě pod zemí,“ říká náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr (Praha sobě).

Řidičům by se tak už nemělo stávat, že jim navigace hned po vjezdu do tunelu vypoví službu. Motorista, který si trasou nebyl jistý, si doteď musel v tunelu vystačit pouze s odhadem a dopravním značením.

Pochybnosti ohledně trasy jízdy mohou vést nejen ke zdržení samotného řidiče, ale také k ohrožení ostatních účastníků provozu, jelikož zmatení řidiči mnohdy přejíždějí mezi pruhy na poslední chvíli a pak nevědí, kam se na křižovatce po výjezdu z tunelu zařadit.

V tunelu prozatím funguje navigační aplikace Waze. Systém ale bude moct využít jakákoliv navigace, která využívá bluetooth, například Google Maps. 

Chytré navigace vedou hustý provoz do míst, kam nepatří

„Cílem projektu je vyvinout vzájemně komunikující hardwarovou infrastrukturu a softwarové nástroje využívající komunikační technologie, jako jsou bluetooth a kooperativní systémy, které umožní určovat a poskytovat informace o poloze vozidel v místech, kde nelze využít satelitní navigaci,“ vysvětluje Tomáš Tichý z Ústavu dopravní telematiky Fakulty dopravní ČVUT v Praze.

Od ledna letošního roku TSK v částech tunelu testuje také přenos GPS signálu do prostorů tunelu. Zařízení, které zde TSK zkušebně umístilo, umí přenášet satelitní signál díky anténám, které jsou umístěny na povrchu přesně nad ním. Správa komunikací ho začátkem roku umístila na tři místa v Bubenečském tunelu, kde často docházelo k dopravním nehodám.

Poslouží i městu

Nový systém využijí i další instituce. „Součástí projektu je také další využití informací o poloze vozidel prostřednictvím řídicího systému tunelu, například pro záchranné složky, dispečery tunelů, dopravní informační centrum města a podobně,“ říká Tichý.

„Jako správci technologie v tunelu pak nejvíce využijeme například informaci o přesné poloze a počtu vozidel, která se nacházejí v jednotlivých tunelových troubách. Tato data půjdou automaticky přes komunikační server do řídicího systému a dispečer je pak může předat zasahujícím složkám integrovaného záchranného systému, a tím zásah urychlit,“ řekl náměstek pro telematiku a člen představenstva TSK Martin Pípa.

S navigací, ale bez kolaudace

I když se řidiči v Blance už neztratí, stále jezdí tunelem, který nemá kolaudační souhlas. Konkrétně jde o úsek Špejchar – Pelc Tyrolka. Této části Blanky totiž letos v lednu Městský soud v Praze zrušil kolaudační souhlas, a to na základě žaloby spolku Holešovičky pro lidi.

TSK ukázala některé nehody v tunelu Blanka

19. září 2020

„Hlavním důvodem bylo, že ve stavebním povolení pro tunelový komplex Blanka byly podmínky, které se týkaly ulice V Holešovičkách a ani jedna z těch podmínek nebyla splněna,“ osvětluje důvody žaloby předseda spolku Michal Trník.

„Prvními dvěma podmínkami bylo, že ve chvíli, kdy bude Blanka zkolaudována, nebudou v ulici V Holešovičkách porušovány zákonné limity pro hluk a pro emise z dopravy. A poslední velmi zásadní podmínka byla, že v té době už bude dostavěn Pražský okruh, což se také nestalo,“ dodává Trník.

Zároveň zdůrazňuje, že spolek rozhodně nechce zablokovat Blanku, ale jen dosáhnout toho, aby se v ulici V Holešovičkách dalo žít. I přes to tunelový komplex Blanka, který do té doby fungoval v takzvaném zkušebním provozu, kolaudační souhlas v říjnu roku 2019 dostal.

Tunelu Blanka je pět let. Podívejte, co tam řidiči vyvádějí

Náměstek Scheinherr již dříve uvedl, že magistrátní odbor pozemních komunikací a drah podmínku dostavby Pražského okruhu na základě právního rozboru označil za neadekvátní.

Podle něj Praha nemůže zajistit stavbu Pražského okruhu, který je starostí ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic.

Věc bude nyní na základě kasační stížnosti města projednávat Nejvyšší správní soud, který má příslušný spis již od března.

Potíže tunelu Blanka

  • Výstavba tunelového komplexu Blanka začala v roce 2007. Komplikace provázely samotnou stavbu i provoz tunelů. 
  • Asi nejkontroverznější moment nastal v listopadu 2013, kdy společnost Metrostav oznámila, že kvůli dlouhodobému neplacení ze strany hlavního města přerušuje výstavbu. Vedení Prahy tehdy prohlásilo, že smlouva města s Metrostavem je nejspíše od počátku neplatná, protože ji v roce 2006 údajně neprojednala a neschválila rada ani zastupitelstvo. Soud následně smlouvu ponechal v platnosti, městu přikázal zaplatit a Metrostavu dostavět Blanku. 
  • Problémem se ukázaly propady při hloubení tunelu či zatékání vody do prostorů tunelu. Například v únoru 2015 bylo nutné vyměnit kabely položené v tunelu o dva roky dříve, protože navlhly. První vozidla pak vjela do tunelu 19. září 2015.
Autor:
zpět na článek