„Byla to nakonec ta nejlepší volba, jak vyvolat napětí a silné emoce,“ vysvětlil Petr Michálek. K tomu, aby čtenář pocítil potřebu otočit na další stránku, zvolil záměrně úsporný vyjadřovací styl podobný filmovému scénáři.

„Při psaní, které trvalo celý rok, se mi děj odvíjel před očima neustále jako film,“ popsal. „Přidával jsem tedy další a další obrazy.“

Michálek celý děj vtěsnal do posledního listopadového víkendu roku 2022, jenž rámují kulisy všeobecně známých míst ve Zlíně a Slušovicích. Jedna z klíčových scén se odehrává třeba v Baťově mrakodrapu.

Hlavní postavou příběhu je čtyřicátník Jan, jenž v rámci vrcholících oslav 700 let od první zmínky o Zlíně natáčí s herečkou Olgou jeden ze svých podcastů. Na záznamníku si následně poslechne záhadný vzkaz, jenž se týká jeho zesnulého otce.

Autor rozehrává příběh s detektivními prvky a nadpřirozenými jevy v podobě šamanských rituálů. Kniha přitom odráží část Michálkova osobního života. Předlohou k zemřelé románové postavě se stal autorův vlastní otec Petr.

„S tátou, který před několika lety zemřel, jsem se nestihl ani rozloučit a byl to právě on, o kom jsem při hledání tématu přemýšlel,“ prozradil Michálek. „Samozřejmě není náhodou, že se děj týká Zlína, který podle mého soudu trpí otcovským komplexem v podobě Tomáše Bati.“

Podle autora sehrává Baťa stále jednu z klíčových rolí při vnímání Zlína. „Je to postava, kterou nemůžete minout,“ připomíná. „V mnoha rozhovorech jsem zaznamenal jasnou nebo i podvědomou potřebu se vůči Baťovi vymezit nebo jej obdivovat. Pokaždé se navíc jedná o velmi zvláštní situace. O jisté paralely vztahů každého syna s otcem.“

Nalezl jsem mentální zklidnění, říká Michálek

Michálek přiznává, že nebýt pandemie koronaviru, jež nadlouho paralyzovala veřejný i soukromý život, nejspíš by napsání knihy odložil.

„Psaní mám pod kůží celý život, ale napsat opravdovou knihu, to je jako zdolat osmitisícovou velehoru,“ podotkl. „Když ale zemi ovládl covid, paradoxně jsem v sobě nalezl mentální zklidnění, soustředění a prostor psát. Obrátil jsem se dovnitř a to mi k nové tvorbě pomohlo.“

Se zlínským divadlem už se Michálek pomalu loučí. Opustí ho posledního června. Radnice chce jeho nástupce představit o měsíc dříve.

„Bude to asi znít jako fráze, ale nový ředitel musí zlínské divadlo milovat. To je základ všeho,“ poznamenal Michálek, jenž v minulých dnech ještě stihl zajistit divadlu prodloužení sponzorských smluv.