Z ohrožování výchovy mládeže státní zástupkyně obžalovala matku dětí a jejího manžela. Ten je nyní ve výkonu trestu. Soudci chtěli jeho trestní stíhání zastavit, protože vězení má opustit až v dalším desetiletí a za ohrožování výchovy mládeže mu hrozí v případě prokázání viny maximálně dvouletý trest. S ohledem na předchozí odsouzení bezvýznamný.

Muž však na soudu trval. „Chtěli jste to shodit ze stolu,“ komentoval po zahájení jednání u Okresního soudu Plzeň-město, proč proti zastavení stíhá podal odpor.

Kvůli ochraně dětí není možné o obžalovaných zveřejnit detailnější informace.
Děti musely útrapy snášet nejméně 10 měsíců. Bylo to po většinu času, kdy je soud vrátil matce a ta je měla ve své péči.

„Ze strany obviněného docházelo k nepřiměřeným fyzickým trestům. Například kopání do nohou a do zad, nucené klečení s předpaženýma rukama, na kterých musel poškozený držet prkno, nucení udělat 50 kliků, klečet po určitý čas holými koleny na hrachu, při klečení mít natažené ruce dlaněmi nahoru a držet v nich krabici plnou knih,“ popsala státní zástupkyně, co podle spisu musely snášet dvě starší děti, kterých není souzený biologickým otcem.

Ani nejmladší dítě, které chodilo teprve do školky, nebylo podle státní zástupkyně ušetřeno. A nešlo jen o fyzické útoky proti němu. Do školky chodil špinavý, zapáchající, hladový,“ uvedla státní zástupkyně.

Podobně na tom byly i starší děti, které chodily nepřipravené, bez školních pomůcek, svačin, nechodily na obědy. Podle spisu měly ve škole neomluvené hodiny. „Oba obvinění ohrozili rozumový, citový a mravní vývoj dětí,“ shrnula státní zástupkyně.

Matka dětí tvrdí, že není pravdou, co je jí kladeno za vinu. „Necítím se být vinna. Já se o děti dobře starala. Měly oblečení, svačiny do školy, nevztáhla jsem na ně ruku. Spíš jsem je bránila před mužem. Radši jsem si stoupla před tu ránu, než aby bylo ublíženo jim,“ uvedla u soudu.

Podle jejích slov neměly starší děti ve škole zaplacené obědy asi 1,5 nebo dva měsíce. Děti podle ní chodily na obědy domů, kde vařila.

„Nouze o jídlo u nás? Ne. Když jsem neměla, vždycky jsme ho obstarala. Buď u maminy, nebo z porady a potravinové banky. Neřekla bych, že děti byly hladové. Když přišly do lednice, viděly, že tam něco je. V nejhorším těstoviny doma vždycky najdete. Děti byly dostatečné velké na to, aby se dokázaly sami vykoupat. V bytě jsme měla čisto. Sociální pracovnice mi vyčítala, že jsem tam měla kočičky, že byly cítit. Nevím, jestli jsme jí něčím nesedli. Když větší děti odešly do školy a malý byl ve školce, uklidila jsem celý byt,“ prohlásila u soudu.

V současné době nemá žena ani jedno z dětí ve své péči.

Soud pokračuje výslechy znalců.