Hradec Králové si sporem s investorem Rudolfem Bernartem zadělal na ostudu, avšak nyní se zdá, že unikát přece jenom nezůstane na ocet. Smír města s Bernartem je na dobré cestě.
„Je to velmi čerstvé, podařilo se však vytipovat úplně nové místo, kde by stávající cyklověž za jistých okolností mohla být. Nechtěl bych prozrazovat, kde jsme to místo našli, řekněme však, že je tam vyšší koncentrace studentů. Zahájíme tedy jednání s investorem,“ řekl primátor Alexandr Hrabálek (nestr. za ODS).
Během půlročního vakua - tedy mezi uzavřením staré věže a nalezením nového místa - však Bernartovi došla trpělivost a město zažaloval o 5,5 milionu korun. Domnívá se, že oporou mu je rozhodnutí zastupitelstva z roku 2017, že město jeho věž odkoupí a bude dál provozovat.
„Podal jsem žalobu za zmařenou investici, avšak avizoval jsem, že je samozřejmě možná mimosoudní dohoda. Překvapilo mne, že město dosud nečinilo žádné kroky, přestože v novém vedení mají velký vliv lidé, kteří vždy tvrdili, že projekt je třeba podporovat,“ upozornil stavitel Rudolf Bernart.
Ten uvádí, že podle dohody se společností Balvinder, která vlastní hotel Černigov, už letos musí cyklověž zmizet.
Zanedlouho šest let stará stavba byla k mání za šest milionů korun, avšak Bernart zatím nezaregistroval ani ochotu diskutovat třeba o pronájmu, příspěvku na provoz anebo o stavbě zcela nové a vylepšené verze.
Ačkoli o staré věži někteří náměstci primátora otevřeně hovoří jako o šrotu, město by cenu mohlo akceptovat.
„Ale pouze bez řady dalších nákladů. Bylo by férové, kdybychom neplatili převoz a opětovnou instalaci. Zároveň by bylo vhodné, aby byla stažena žaloba proti městu. Ale věřím, že až investor uvidí zájem jednat, sám to udělá,“ míní náměstkyně primátora pro majetek města Věra Pourová (ANO).
Jednoznačně proti koupi za šest milionů korun je však náměstek Martin Hanousek (Změna pro Hradec a Zelení), podle kterého stávající zařízení ani zdaleka nemá tak vysokou hodnotu.
Odkup starého šrotu?
„Je ubohé a absurdní, že pan Bernart proti městu podal žalobu. Nemám tušení, o co se může opírat. A cena? Stále platí, že na tyto projekty existují dotace, nová věž by nás tedy přišla levněji než odkup starého šrotu,“ řekl Hanousek.
Za pravdu mu dává i příklad ze sousedních Pardubic, v místním univerzitním kampusu se možná už letos otevře nová cyklověž za deset až 12 milionů korun, a protože město využije dotaci, ze svého zaplatí jen milion.
„My hlavně nechceme, aby ta věc zůstala u soudu a přetahovali jsme se o ni, stejně špatné řešení je odmontovat ji a nechat ležet. Pátrali jsme po vhodném místě. Musí to být pozemek města, neměly by pod ním vést sítě a pochopitelně by měl mít potenciál, aby věž byla využívaná,“ pokračovala Pourová.
Právě kvůli vlastnictví a inženýrským sítím ztroskotala snaha, aby věž zůstala v blízkosti nádraží nebo autobusového terminálu.
„Hledali jsme místo, kde jsou studenti. Uvědomujeme si, že cyklověž je velmi dobrá a potřebná věc, ostatně já sám jsem tam parkoval. Hradečáci ten nápad oceňují a my bychom se toho nechtěli zbavovat,“ dodal primátor.
Navzdory snaze města o nápravu nedorozumění kolem věže otevřené v roce 2013, ochladl zájem o budování dalších. Hovořilo se o umístění například u koupaliště Flošny, zimního stadionu, univerzity, knihovny, u Aldisu nebo v areálu fakultní nemocnice.
Jaké je vysvětlení? Podle bývalého vedení města se Hradec do dotační výzvy až s devadesátiprocentní finanční spoluúčastí nepřihlásil, protože nedokázal vytipovat žádné vhodné místo.
„To byl zlom, kdy jsem si řekl, že se něco děje a město o svém zájmu jen mluví. Proč to jinde jde? Vždyť nyní máme v provozu jedenáct věží, další čtyři jsou ve výstavbě a na konci příštího roku by jich mohlo být už dvacet,“ uvedl Bernart.
