„Vybudováním těchto dvou úseků stezek pro pěší a cyklisty vznikne další bezpečné spojení vnějších částí Plzně. Cyklisté, kteří jezdí z Újezdu do Červeného Hrádku častěji, získají možnost další alternativy, protože cesta kolem Hrádeckého potoka je prozatím majetkově neřešitelná,“ řekl náměstek plzeňského primátora pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule.
Dlouholetým problémem v údolí Hrádeckého potoka je pozemek soukromého vlastníka. Ten umožňuje chodit nebo jezdit na kolech po pěšině, která přes pozemek vede, ale městu se nepodařilo dojednat odkup pozemku, takže na něm není možné postavit klasickou stezku.
Stezka na pravém břehu Radbuzy se rozšíříStavební práce budou do září probíhat na stávající stezce v úseku od prodloužení ulice Liliová k Malostranskému mostu. Bude vybudováno 200 metrů nové stezky pro cyklisty v souběhu s tou stávající, v dalším 380 metrů dlouhém úseku pak bude stezka rozšířena na čtyři metry. Stezka podél Radbuzy patří k prvním cyklostezkám, které v Plzni vznikly. Právě v úseku mezi mostem v Malostranské ulici a Wilsonovým mostem bývá nejhustší provoz kol, koloběžek a nejsilnější pohyb chodců. Kde to půjde, budou cyklisté oddělení od pěších. Do druhé etapy stavby, která se uskuteční zřejmě v příštím roce, je zahrnut úsek mezi řekou a tenisovými kurty. |
Asi před pěti nebo šesti lety přišel bývalý doubravecký starosta Michal Chalupný s nápadem na obnovení někdejší polní cesty mezi Újezdem a Červeným Hrádkem, která byla rozoraná zřejmě při scelování polí do lánů. Teď se tento nápad stává realitou.
Stezka bude dlouhá 883 metrů, vyasfaltovaná a v Červeném Hrádku bude ústit do ulice mezi rodinnými domy. Původní cesta je patrná například na leteckých snímcích Plzně z roku 1956, dostupných na webových stránkách města Plzně.
Úprav se dočká i druhá polní cesta, která vede z Újezdu na kopec s vysílačem. Ta bude mít povrch z uválcovaných drobných kaménků, její délka je 928 metrů.
Co bude na podzim čekat na cyklisty jedoucí po cyklotrase z centra Plzně směrem do Červeného Hrádku, Kyšic, Ejpovic, Rokycan a dál na Prahu, popsal na začátku letošního roku doubravecký starosta Tomáš Soukup.
„Ve směru od portálu železničního tunelu pod Chlumem pojedou cyklisté jako dosud po cestě mezi poli do Újezdu, tam projedou Svatojirskou ulicí, nově jen přejedou křižovatku s ulicí V Brance a dál budou rovně pokračovat ulicí Na Drážkách až k bývalé továrničce. Tam se stezky rozdělí. Doleva povede ta k vysílači z uválcovaných kaménků, doprava pak vyasfaltovaná přímo do Červeného Hrádku,“ uvedl Soukup.
Stezka k vysílači bude lemovaná stromy, přednost dostanou ty ovocné. Druhá ze stezek bude mít kvůli prudšímu kopci v části trasy asfaltový povrch, aby lépe odolával působení vody při deštích.
„Asfaltový úsek vedoucí ve stopě historické, městem vlastněné cesty bude mít šíři jen 2,5 metru. Dále jsou privátní pozemky,“ vysvětlila mluvčí plzeňského magistrátu Eva Barborková.
Městský obvod chce stromy podél obou stezek. „Vysadíme celkem 83 stromů v místech, kde vlastníme pozemky nebo kde nám to vlastníci pozemků umožní. Většina zeleně bude lemovat část cesty směrem k telekomunikačnímu stožáru. Na přání občanů se bude jednat o ovocné stromy, například jabloně, slivoně nebo višně,“ upřesnil Soukup.
Obnovování rozoraných cest a vysazování stromů podél nich se zamlouvá zvířecímu záchranáři Karlu Makoňovi. „Každý strom v krajině, zvláště podél obnovovaných cest a stezek, znamená rozbití velkých zemědělských celků. Stromy podél stezek budou znamenat, že porostou i křoví, bude to simulovat původní meze a vrátí se do nich život. Přimlouval bych se za vysazování původních a hlavně ovocných stromů,“ shrnul Karel Makoň.
Z celkové vysoutěžené částky 10,5 milionu korun včetně DPH zaplatí za výstavbu stezky polovinu Správa veřejného statku města Plzně a druhou polovinu čtvrtý městský obvod. Tato částka nezahrnuje cenu za výsadbu stromů a zeleně, kterou zaplatí městský obvod. Zhotovitelem stezky je společnost Robstav.
