Průměrný Jihočech denně podle údajů Českého statistického úřadu spotřeboval necelých 83 litrů denně. Meziroční spotřeba na domácnost se zvedla o 0,3 litru. Mohla za to především koronavirová pandemie, kdy lidé trávili více času doma.
Nezanedbatelný vliv na spotřebu má ale také počasí. Obzvláště pak sucho, jež panovalo na jihu Čech do předloňského roku a zvyšovalo celkové odběry vody.
„Ve městech, kde je minimum studen, je situace stabilnější. Ale v malých obcích, kde u řady domů mají studny, se každý odběratel chová tak, že hlavním zdrojem vody je studna, a teprve když v ní voda dojde, odebírá ji z veřejného vodovodu,“ vysvětluje Antonín Princ, ředitel Jihočeského vodárenského svazu (JVS), jenž zásobuje pitnou vodou téměř dvě třetiny Jihočechů.
Podle něho se na spotřebě vody výrazným způsobem odráží také roční období a s ním spojené rozmary počasí.
„Například holomrazy zvyšují množství poruch na vodovodech a tím roste odběr. Zajímavý je také efekt napouštění domácích bazénů v květnu a červnu. Při oteplení dochází ke krátkodobému zvýšení odběrů až o desítky vteřinových litrů,“ doplňuje Princ a dodává, že významný vliv má rovněž provoz škol či hotelů.
Prodej loni klesl pod 16 milionů kubíků
Spotřeba vody ve službách, firmách či ve školách byla v uplynulém roce kvůli koronavirové pandemii výrazně nižší. I proto se zastavil trend, kdy tento ukazatel posledních šest let rostl. Nejen tyto okolnosti způsobily, že po čtyřech letech loni klesl svazu prodej vody pod 16 milionů kubických metrů.
„Třeba Prachatice měly větší množství vody z vlastních pramenišť, a proto ji od nás nakoupily méně. Hlavním důvodem je ale počasí a hlavně covidová pandemie, která poslala desetitisíce lidí na home office,“ vysvětluje provozní náměstek JVS František Rytíř, proč proti plánu loňský prodej pitné vody klesl o téměř 400 tisíc kubíků.
Vodohospodářské společnosti kromě odběru dlouhodobě kontrolují i kvalitu. Tisíce testů ročně provedou pracovníci společnosti Čevak, která dodává vodu více než půl milionu obyvatel kraje.
„Sledujeme všechny ukazatele pomocí online přístrojů a průběžně provádíme laboratorní kontroly. Obecně platí, že kvalitu vody určují místní podmínky,“ říká technický ředitel firmy Jiří Lipold.
Čevak, stejně jako JVS, sleduje řadu parametrů, které musejí být podle českých i evropských zákonů v normě. Hlídat si musí celkem 70 kritérií hodnotících chemickou, mikrobiologickou a biologickou kvalitu vody. Nejsledovanější jsou zejména ukazatele pH vody, její tvrdost, ale také obsah dusičnanů.
Ani to ale neznamená, že odběratelé mají ve všech koutech kraje stejnou vodu. Rozdíly mohou být způsobené i tím, odkud pochází nebo jakým způsobem je upravovaná. Lidé tak dokážou podle chuti rozpoznat, pokud voda pochází z úpravny v Plavu, která zpracovává zásoby z Římovské přehrady, nebo například z vrtů v okolí Dolního Bukovska.
Sever kraje bojuje s kvalitou vody
S kvalitou vody však bojují některé oblasti, které nejsou napojené na jihočeskou vodárenskou soustavu. Týká se to hlavně obcí na severu Písecka a Táborska, ale v poslední době také Sedlčanska ve Středočeském kraji, které se chce do jihočeské soustavy rovněž napojit. Problémem zde často bývá jak nedostatek vody, tak i její špatná kvalita.
Týká se to například Sudoměřic u Tábora. „Nemáme vlastní vodovod a všichni mají obecní studny. Jenže zřejmě kvůli stavbě dálnice D3 a železničního koridoru se nám kvalita i objem vody v nich mění k horšímu. Dnes už si lidé musejí nechat dělat vrty namísto do třiceti až do padesáti metrů hloubky,“ popisuje starosta František Mikulanda.
„Kvalitu vody ve vodovodním řadu pak může ovlivnit mnoho dalších skutečností, například její teplota, mikrobiologická kvalita, materiál, z nějž je potrubí vyrobené, uspořádání vodovodní sítě, tlak v potrubí, počet napojených obyvatel nebo aktuální spotřeba vody v daném místě,“ jmenuje Lipold s tím, že ne vždy se jmenované okolnosti zásadně projevují na kvalitě vody. „Vždy záleží na konkrétních podmínkách a prostředí,“ dodává.