Lze si odsud odnést jen fotky ryzí přírody. Tentokrát však internetem kolují jiné snímky – zničeného údolního profilu rozježděného těžkou lesnickou technikou.
Těžba kůrovcových souší v údolí Veseckého Plakánku budí emoce. Vyvážeč dřeva tam místy vytvořil až metrové koleje. Na vážné poškození zvlášť chráněné přírody upozornil ekolog Jan Piňos ze Zeleného kruhu, bývalý dlouholetý šéf CHKO Broumovsko a někdejší mluvčí Hnutí Duha.
„Za třicet let práce v ochraně přírody, krajiny a životního prostředí jsem viděl hodně ničivých zásahů do přírody, ale něco tak absurdního jako v rezervaci Plakánek v Českém ráji ještě ne. Absurditou myslím součet vzácnosti území, zbytečnosti zásahu, intenzity destrukce a turistické exponovanosti lokality,“ upozorňuje Piňos. Podle něj byla těžba 150 kůrovcových souší v zásadě zbytečná.
„Ty stromy tam klidně mohly zůstat. Kůrovec z nich už dávno vylétal a pro okolní lesy tak nepředstavovaly žádné nebezpečí. Suché stromy bylo možno ponechat na místě a ty nejbližší k turistické stezce pokácet, zkrátit a případně šetrně přiblížit krátkou lanovkou nad údolí mimo rezervaci,“ míní Piňos.
Vedení obce si za zásahem stojí
Pozemky v údolí patří obci Libošovice. Její starosta Vít Svoboda pochybení odmítá. Podle něj by se suché stromy brzy staly nebezpečnými pro turisty a údolí je navíc tak úzké, že není možné v něm ponechat ani pokácené souše.
„Kůrovec tam byl před třemi lety, takže byl nejvyšší čas suché smrky pokácet. Ať mi někdo podepíše, že za jejich ponechání by převzal odpovědnost. To údolí má místy jen patnáct metrů a jde o padesátimetrové stromy,“ vysvětluje Svoboda.
Obec kácení svěřila odborné firmě, která má zkušenosti z těžby na Šumavě i v jiných chráněných lokalitách. Podle Piňose však těžaři zvolili nevhodný způsob odvozu stromů. Použít mohli třeba lanovku, jak to udělali v minulosti lesníci v sousedním údolí.
„Jednali jsme o několika variantách. Lanovka by šla postavit jen na jednom místě a taháním dřeva k ní bychom údolí poškodili daleko více. Dohodli jsme se, že se dřevo nebude tahat po zemi, ale odvozí ho harvestor, který se bude pohybovat v jedné koleji,“ hájí postup starosta.
Obec měla postupovat podle podmínek, které jí loni stanovila Správa CHKO Český ráj. Ta požadovala, aby při odvozu dřeva těžaři nezničili terénní profil. Jenže právě k tomu došlo a podle Piňose to bude mít za následek nevratné poškození vodního režimu v údolí.
Stačilo by deset mrazivých dní
„Státní ochrana přírody zde selhala na celé čáře, když povolila odvážet pokácené smrky nejhorším možným způsobem, těžkým harvestorem po zamokřeném dnu údolní nivy Veseckého potoka,“ tvrdí Jan Piňos, který minulý týden odeslal podněty k šetření na Českou inspekci životního prostředí i na Správu CHKO Český ráj. Ta už předtím zahájila s těžaři správní řízení.
„Těžba i přibližování dřeva měly být provedeny tak, aby nedošlo k výraznému narušení půdního krytu a vzniku erozních rýh. Tato podmínka však splněná nebyla, proto jsme s těžařem zahájili přestupkové řízení,“ sdělil vedoucí Správy CHKO Český ráj Jiří Klápště.
Jenže ekolog mu oponuje, že správci chráněného území měli zasáhnout daleko dříve. Že se podmínky nepodaří splnit, si prý mohli všimnout už na začátku, kdyby byli práce kontrolovali.
„Měly tam být stráže ochrany přírody, které by ohlídaly plnění těch podmínek. Od začátku navíc bylo jasné, že ta podmínka je nesplnitelná. Údolí je úzké, zarostlé stromy a slunce tam prakticky nesvítí. Půda se nikdy dostatečně nevysuší tak, aby ji technika nerozjezdila,“ míní Piňos.
S takovou argumentací však ochranáři nesouhlasí. Podle Klápštěho by stačilo, kdyby práce proběhly v zimě.
„Stačilo by deset mrazivých dní a půda by dostatečně zamrzla, aby technika údolí nezničila,“ říká šéf CHKO, podle něhož je profil údolí natolik komplikovaný, že neexistuje dobré řešení. Odvoz harvestorem je prý nakonec tím nejméně špatným.
„Jenže to bychom museli takovou zimu mít. Poslední tři zimy byly natolik slabé, že země pod sněhem pořádně nezmrzla, a následky by byly ještě horší,“ oponuje starosta Libošovic, podle kterého jde o nafouknutou bublinu. Obec už nechala vyjeté koleje zavézt.
„Zatím tam ještě z hlíny trčí větve, ale za pár let už si nikdo ani nevšimne, že tam nějaká těžba byla,“ tvrdí.
Zákon nepočítal s kalamitou
Jan Piňos poukazuje, že situace v Plakánku ukazuje na systémový problém mezi ministerstvy zemědělství a ochrany životního prostředí. Potíž vidí v zastaralém lesním zákoně, který nepočítal s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou, která Česko zasáhla v minulých letech.
Vlastníci lesů podle předpisů musejí napadené stromy odstraňovat, aby se kůrovec dál nešířil. Jenže v případě Plakánku už kácení nemá původní smysl, protože brouk je už dávno pryč.
„Plakánek je jen vykřičník. Je to ostuda lesní politiky ministerstva zemědělství a ostuda státní ochrany přírody. Dokud bude povinnost odstraňovat z lesů inertní souše (stromy, z nichž už nevylétává kůrovec, pozn. red.), budeme stále plakat,“ glosuje Piňos, podle kterého je třeba proti kůrovci zasahovat tam, kde je brouk aktivní, a ne kácet již mrtvé dřevo, které další porosty neohrožuje.
