„Cílem studie je mít závazný dokument s plánem dlouhodobého komplexního rozvoje. Jde o to, aby se zoopark v rámci svých rozvojových akcí a investic držel nějakého jednotného rámce bez ohledu na to, kdo je ředitelem,“ řekla pověřená ředitelka Věra Fryčová.

Koncepce začala vznikat už před více než dvěma roky. „Tato studie nemá konkrétně stanovovat, co kde bude a za kolik, ale napovědět, jakou cestou se vydat. A tou cestou je, aby zůstala věrná stávajícím druhům zvířat,“ doplnil náměstek primátora David Dinda (Nový sever).

Studii zastupitelům představili architekti Vratislav Danda a Pavel Ullmann z ateliéru AND, který má za sebou už několik realizací pro zoologické zahrady.

„Chomutovský zoopark je největší v České republice a je pro něj charakteristická parková a odpočinková atmosféra. Specializuje se na chov zvířat pocházejících z oblasti palearktu. Zvířata v zooparku tedy pocházejí z podobných klimatických podmínek, jaké jsou v České republice. Není potřeba budovat tropické pavilony,“ zmínil Pavel Ullmann.

„Naším cílem je maximálně podpořit tradiční kvality, které už tady jsou,“ doplnil Vratislav Danda.

Vytvoření „uzlových míst“

Architekti ve studii zoo rozdělili na několik tematických celků – hluboké lesy, tajuplné hory, životodárná voda, ledový sever a široširé pláně. V každé části by návštěvníci viděli typická zvířata. Navrhují také proměnu některých expozic tak, aby co nejvíce napodobovaly přírodní prostředí zvířat.

„Změnu by si určitě zasloužili tuleni. Nová expozice by měla umožnit pozorování zvířat i pod vodní hladinou,“ zmínila Fryčová.

Studie počítá i s vytvořením takzvaných uzlových míst. Tam, kde se kříží nejdůležitější cesty, by vznikla zázemí pro turisty, dětská hřiště či občerstvení.

Autoři se zaměřili také na zatraktivnění zooparku v zimních měsících, kdy je areál sice pro veřejnost otevřený, ale návštěvníkům neposkytuje příliš velký komfort a jejich počet je v tomto období nízký. „U severního vstupu navrhujeme vznik návštěvnického centra, které by kromě zvířecích expozic nabízelo i vzdělávací programy,“ zmínil Danda.

Náklady na úpravy by se podle mínění architektů měly pohybovat do roku 2030 v řádu desítek milionů korun ročně.

Část opozice chce ještě širší diskusi. „Není v silách nás laiků hledat, co by šlo či nešlo udělat lépe. Proto bych chtěl, aby ke studii byla i oponentura dalších odborníků,“ podotkl Marian Bystroň (PRO Chomutov).

Ke studii by se tak měli zastupitelé za nějakou dobu ještě vrátit.