Dohadování o cenách energií připomínalo koňský trh, říká šéf Prechezy

  5:22
Přerovská společnost Precheza vyrábějící titanovou bělobu se musí v současnosti vyrovnávat s celosvětově obtížnou ekonomickou situací a rostoucími náklady. Omezení dodávek plynu je pro nás největší riziko, přiznává generální ředitel chemičky Ivo Hanáček.

Generální ředitel chemičky Precheza Přerov Ivo Hanáček | foto: Archív Ivo Hanáčka

Za první půlrok společnosti stouply ceny surovin o 300 milionů korun a energií o 200 milionů korun. I tak firma, která letos získala ocenění Sodexo Zaměstnavatel roku, dokázala zvýšit obrat.

Jaké dopady má na vás válka na Ukrajině?
Všichni jsme začali počítat, zda se nám ještě výroba vyplatí, kolik nákladů dokážeme promítnout do cen našich výrobků, a zjišťovat, kde některé suroviny vlastně teď seženeme. Ceny se měnily každým dnem, kdo zaváhal, ten neměl. Na počátku války jsme byli velmi nervózní, jak to bude s dodávkami naší hlavní suroviny – ilmenitu. Ukrajina je velkým exportérem tohoto minerálu, a hlavně ukrajinský materiál je jeden z nejvhodnějších pro naši technologii. Dříve jsme ilmenit nakupovali z různých oblastí, ale po uzavření dolů v Indii a omezení těžby v Africe, nám zůstala už jen Ukrajina. Naštěstí se doly nacházejí na západ od Dněpru a naši ukrajinští dodavatelé dokázali velmi rychle po ruském útoku obnovit těžbu.

Pokud by situace na Ukrajině neumožňovala dodávky této klíčové suroviny, máte náhradní řešení?
Ukrajinci mají logistický problém, protože nemohou využívat přepravu po moři, a tak všechno zboží vozí po železnici. Zničené koleje sice rychle opravují, ale problém se posouvá na ukrajinsko-evropskou hranici, neboť všechno se musí kvůli odlišnému rozchodu tratí překládat. Než našli způsob, jak dodávat zámořským zákazníkům, zvýšili jsme zásoby téměř na 8 měsíců provozu. Ještě před válkou jsme kontaktovali další potenciální dodavatele ilmenitu a v současnosti jednu takovou dodávku testujeme ve výrobě.

Dalším problémem, se kterými se firmy musejí vypořádat, je energetická krize a napjatá situace kolem dodávek zemního plynu. Máte záložní plán pro případ, že by stabilní nebyly?
Zemní plyn je pro nás největší riziko, neboť je v chemickém průmyslu nenahraditelný. Pořád sleduji opakující se prohlášení současných ministrů ve smyslu „Nebojte se, vás budeme regulovat až jako poslední, nejprve omezíme velké spotřebitele“. Přitom veřejnost a služby dokážou poměrně lehce nalézt náhradní zdroje a také mohou velmi ušetřit. To v průmyslu mnohdy nejde. V sousedním Německu už nějakou dobu připravují konkrétní úsporná opatření a tady se stále nic neděje; asi čekáme na zázrak. Pokud nastane částečná regulace, dokážeme chvíli přežít, ale zásadní omezení znamená zastavení fabriky. To jsem zvědav, jak bude vláda potom lidem vysvětlovat, že je sice neomezila s dodávkami, ale zase budou bez práce. Za co si ten plyn asi tak koupí?

Jak konkrétně se na chodu společnosti projevují rostoucí ceny energií a surovin?
Ceny všech surovin a energií rostly raketovým tempem. Někdy jsme si připadali jak na koňském trhu! U některých dodávek platilo pravidlo „Ber, nebo nech být, koupí někdo druhý“ a cena zítra už bude jiná, samozřejmě vyšší. Za první půlrok nám stouply ceny surovin o 300 milionů korun a energií o 200 milionů, a to jsme ještě měli některé ceny zafixované. Zatím se nám dařilo zvýšené náklady promítat do cen výrobků, ale nyní se už poptávka po našich výrobcích omezuje.

Jak na tom nyní jste?
Po všech těchto různých problémech s dodávkami surovin se nám nakonec podařilo vše nakoupit a výroba stále jede podle plánu. Díky vyšším cenám se nám zvýšil obrat a za první půlrok přesáhl dvě miliardy korun.

Kdo jsou vaši odběratelé? V kolika zemích jste obchodně aktivní?
V našem odvětví jsme malá firma a dosahujeme sotva jednoho procenta celosvětové kapacity. Domácí trh je pro nás malý, a tak 90 procent produkce vyvážíme do celého světa. Jsme přítomni na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Ale i tady se alespoň testovaly výrobky s naší titanovou bělobou. Celkem prodáváme do 59 zemí světa.

Podařil se vám v poslední době uzavřít obchod, ze kterého jste byl opravdu nadšený?
Jsem nadšený z každého obchodu. Dříve jsme například prodávali malé množství našich produktů do Ruska, ale s tím jsme po zahájení invaze na Ukrajinu přestali. Nyní mám radost z toho, že se nám podařilo najít odbyt pro naše výrobky na jiných trzích.

Vaše společnost se stala vítězem 20. ročníku ocenění Sodexo Zaměstnavatel roku Olomouckého kraje 2022. Co podle vás rozhodlo?
Hodnotily se údaje za rok 2021, což byl rok covidových omezení. Podařilo se nám přizpůsobit organizaci práce a díky tomu a také díky troše štěstí jsme nemuseli omezovat plánovanou výrobu. Zaměstnanci tak nepocítili dopady covidu na mzdě ani na benefitech. Svoji roli hraje i náš flexibilní sociální program a zavedení distančních forem vzdělávání pracovníků.

Ivo Hanáček

  • Narodil se v roce 1963, žije v Rožnově pod Radhoštěm.
  • Vystudoval chemickou průmyslovku v Hranicích a poté Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích, katedru anorganické technologie. Po studiích nastoupil do státního podniku Tesla Rožnov pod Radhoštěm, na výzkum a vývoj integrovaných obvodů.
  • Do chemického oboru se vrátil v roce 1995 nástupem do společnosti Deza a. s. Valašské Meziříčí. V roce 2009 se stal generálním ředitelem společnosti Fatra a. s. Napajedla a od roku 2011 je generálním ředitelem a místopředsedou představenstva Precheza a. s.
  • Má rád sport, zejména lyžování, cyklistiku, s oblibou studuje historii a stará se o vnoučata.

Jedná se tedy o ocenění péče o zaměstnance. Jsou u vás spokojení, neutíkají vám?
Samozřejmě že zaměstnanci odcházejí i nám, ale jedná se jen o jednotlivce. Práce v chemickém průmyslu je náročná na kvalifikaci a také ne každému vyhovuje nepřetržitý provoz. Ale ti, kdo si práci v chemičce osvojí, by už zpravidla neměnili.

Co zaměstnancům nabízíte?
Kromě toho, že se snažíme držet mzdy nad regionální úrovní, máme řadu dalších benefitů. Všichni naši zaměstnanci mají bonusy závislé na zisku společnosti, část dostávají měsíčně na základě výsledků z minulého kvartálu a část po vyhodnocení celoročního hospodářského výsledku, přičemž v průběhu roku vyplácíme zálohy před dovolenou a vánočními svátky. Nechceme totiž, aby si zaměstnanci na dovolenou či Vánoce půjčovali a pak měli třeba problémy se splácením úvěrů. Všichni naši lidé mají pět týdnů dovolené a těm, kteří pracují na fyzicky náročných pozicích, platíme navíc týden ozdravného pobytu. Máme vlastní jídelnu, kde se skvěle vaří, přispíváme na důchodové připojištění, část benefitů vyplácíme prostřednictvím karet Benefit Plus a podobně. Výčet všech benefitů by byl na samostatný článek.

Kolik máte zaměstnanců?
V současnosti máme 650 kmenových zaměstnanců. Tento počet se dlouhodobě nemění, jen se nám před čtyřmi lety zvýšil o pracovníky jídelny, kterou jsme začali provozovat vlastními silami. Každoročně ztrácíme zkušené lidi, kteří odcházejí do zaslouženého důchodu. Ročně proto nabíráme přibližně padesát nových pracovníků. Nejčastěji hledáme strojaře, elektrikáře, chemiky, projektanty – a vlastně všechny, kteří chtějí pracovat.

Firmy v regionu zaměstnávají Ukrajince, kteří utekli ze své země před válkou. I vy?
Na většinu pracovních pozic v chemickém průmyslu je nutná vysoká kvalifikace, znalost předpisů, odborná školení. A to se bez dobré znalosti českého jazyka nedá zvládnout. Proto bohužel nemáme vhodná místa pro ukrajinské uprchlíky.

Inflace je vysoká, vše zdražuje. Reaguje vaše společnost i na tuto skutečnost? Navyšujete například mzdy svým lidem?
To je dnes pro nás nejvyšší výzva. Letos jsme sice navýšili mzdy o šest procent a vyplácíme poměrně vysoké bonusy za hospodářský výsledek, ale ve srovnání s inflací je to pořád málo. Intenzivně hledáme způsob, jak můžeme zaměstnancům pomoci. Vše bude záležet na tom, zda nebudou omezeny dodávky zemního plynu a my budeme pokračovat ve výrobě.