Jeho texty doplňují učivo dějepisu pro 7. ročník základních škol o dvanáct specifických regionálních témat a historických událostí, které se odehrály na Chebsku. Nově se s nimi mohli seznámit v rámci oborového týdne rovněž studenti chebského gymnázia.
 |
„Pro ně jsem připravil regionální vyučovací hodinu na téma Chebsko - městský stát. Dozvěděli se, jaké následky mělo zastavení Chebska Království českému v roce 1322 a povídali jsme si o zvláštnostech, které díky tomu region v rámci jakési svojí autonomie měl. A druhé téma, dominantní, byl Cheb za třicetileté války,“ uvedl Miloš Říha.
Na chebských historických událostech se snažil studentům přiblížit i významné celonárodní a evropské události jako například pražskou defenestraci, bitvu na Bílé hoře či vestfálský mír.
V historii Chebu je notoricky známé například zavraždění vévody z Valdštejna v roce 1634, ale minulost města je plná důležitých a zajímavých událostí.
Málo se například ví, že v Chebu jsou památky na počátky křesťanství datovány již do 9. století. Stojí zde významná štaufská falc císaře Friedricha I. Barbarossy. S Chebem byli spojeni králové. Třeba Václav II., Jiří z Poděbrad nebo „zimní král“ Friedrich Falcký.
Významné datum
„V letošním roce si město připomíná 700 let od zástavy Chebska českému králi Janu Lucemburskému, což bude i jedno z témat v rámci národního zahájení Dnů evropského dědictví. V jednom z programů se věnujeme i životu posledního chebského kata Karla Hussa. Jeho život jsme zpracovali do podoby jednotlivých scén v podání lektora Daniela Čiháka a herců Západočeského divadla Cheb Jindřicha Skopce a Vladimíry Vítové,“ přiblížila Pavla Sudimacová z odboru projektového managementu a rozvoje chebské radnice. Připomněla, že některé události rovněž otevírají prostor pro diskuzi na filozofická témata.
„Například téma davové psychózy, které rezonuje i současnou společností, má v Chebu svůj předobraz již ve 14. století v podobě židovského pogromu z roku 1350. Tuto nešťastnou událost dodnes připomíná ulička Zavražděných,“ uvedla Sudimacová.
Podle jejích slov jsou právě takové události základem místně zakotveného učení, což je speciální vzdělávání, které jako základ výuky využívá nejrůznější aspekty místního prostředí a souvislosti, které jsou pro dané místo typické.
„V rámci čtyřletého projektu MAP II pro oblast školství se městu podařilo zřídit v Grünerově domě na chebském náměstí Edukační centrum, jehož činnost řídí lektor Daniel Čihák. Právě tady v domě se setkávaly výjimečné osobnosti své doby, například J. W. Goethe, chebský rada Grüner nebo poslední chebský kat Karl Huss. Zároveň jsou zde výborně zachovalé barokní krovy, které mohou návštěvníci při prohlídkách vidět,“ přiblížila Sudimacová s tím, že snahou města je výukové programy o regionální historii udržet a školám je nabízet i v budoucnu.
Zajímavé však budou nejen pro školáky, kterým zatraktivní výuku dějepisu, občanské nauky nebo třeba společenských věd, ale i pro veřejnost. „Cílem je představit Cheb v souvislostech. Aby lidé znali místo, kde žijí, vytvořili si k němu vztah a byli schopni jej vnímat v historickém kontextu,“ doplnila Sudimacová.