„Sháním dlouhodobý pronájem, koupím zahradu, chatu v této lokalitě. Prosím nabídněte.“ Na webu písecké zahrádkářské osady Vohybal v Píseckých horách je takových inzerátů spousta. A podobné je to napříč celým Jihočeským krajem.

Lidé stále více stojí o možnost rekreace na pár metrech svého, nebo aspoň pronajatého pozemku. Shodují se na tom předsedové zahrádkářských svazů i realitní makléři.

A současně s nebývalým zájmem roste i cena jihočeských rekreačních objektů. Není tak výjimkou, že za cenu kolem milionu korun se dnes prodávají zahrady s malou chatkou bez elektřiny, vody nebo jen se suchou toaletou.

„Poptávka je extrémně silná a nabídka není tak velká, což dává možnost vyšší ceny. Kupující vidí potenciál i v objektech v horším stavu, investice do nemovitosti je pořád jedna z nejlepších, která může být,“ říká makléř společnosti M&M reality Jiří Mervart.

Zatímco před pandemií covidu se na jeden inzerát ozvali zhruba dva zájemci týdně, dnes se jich standardně v průměru hlásí osm až patnáct.

„Zájem o rekreační objekty letí hodně nahoru od minulého roku. Důvodem je, že při pandemii lidé nemohli cestovat, ušetřili nějaké peníze – a hlavně, než aby se spoléhali na to, že se někdy dostanou za hranice, je pro ně lepší koupě vlastního objektu,“ vysvětluje Mervart.

Při stávajícím trendu jsou navíc lidé schopni si za vyhlídnutou nemovitost i výrazně připlatit. „Reagovali jsme na to novým systémem aukcí. Zákazníci si sami určí, kolik je maximální výše, již jsou ochotní zaplatit, současně je vše transparentní a mohou být součástí děje po celou dobu,“ vysvětluje Mervart.

Dodává, že u rekreačních nemovitostí pohybujících se v ceně kolem 1,2 až 1,5 milionu korun, tímto způsobem není problém navýšit konečnou sumu o 20 až 30 procent. „Ale nejsou to jen chaty, lidé teď mají zájem naprosto o všechno, ať už jsou to zahrady, louky, jakékoli vodní plochy, i vyschlé, které je třeba obnovit,“ upozorňuje Mervart.

Jeho slova potvrzuje i Filip Míka, který se rozhodl na Táborsku pronajmout zahradu po svých rodičích. „Má přibližně tisíc metrů čtverečních, rostou tam ovocné stromy, součástí je chatička. Ale na pozemku nejsou inženýrské sítě. Chtěl jsem ji původně pronajímat za dva tisíce korun měsíčně. Když jsem nabídku zveřejnil, telefon se nezastavil. Lidé nabízeli mnohem větší částky. Nakonec jsem ji dal nejvyšší nabídce, která o dost přesahovala mou původní představu,“ přiznává.

A velkou poptávku vnímají i zahrádkářské svazy. „Při pandemii covidu pozorujeme mnohem větší zájem než dříve. V letošním roce se u nás ptalo opravdu hodně lidí, jestli je něco volného. Bohužel není,“ potvrzuje předseda osady Vohybal Aleš Ciboch. Zahrádky tam mají z 80 procent původní vlastníci od dob, kdy se kolonie parcelovala.

„Pronajímá je spíš mladší generace, která se o ně nemá čas starat, ale je jich menšina,“ porovnává Ciboch. Když už se zájemci poštěstí a místo sežene, hlásí se i do svazu. „Novým majitelům nabízíme členství a zatím se členy stali všichni, i ti mladší. Mohou si u nás pak třeba půjčit nářadí, včetně štěpkovače či míchačky,“ podotýká Ciboch.

Volyně zřídí zahrádkářskou kolonii

Na situaci reagují i některá města. Například zastupitelé Volyně na Strakonicku schválili v létě odkoupení pozemků v lokalitě Nad Skalkou se záměrem zřídit tam zahrádkářskou kolonii.

„I my pozorujeme, že se při covidu zvýšila poptávka. Teď děláme změnu územního plánu (ÚP), v první etapě počítáme se 16 zahrádkami. Ale plán jich umožňuje celkově asi 30,“ informuje starosta města Martin Červený.

Pokud bude vše podle předpokladů, příští rok může být část pozemků rozparcelovaná. Město chce současně zajistit napojení pozemků na elektřinu a vodovod, aby se mohl i prodej uskutečnit ještě v roce 2022.

„Dokud ale nebudeme mít rozhodnutí o změně ÚP a nebude jisté, že můžeme zahrádky prodávat, nebudeme zatím ještě přijímat žádosti potenciálních kupců ani nabídky zveřejňovat,“ upozorňuje Červený. Změnu ÚP by měli schvalovat zastupitelé na únorovém zasedání.