Pro Kateřinu Tomsovou a Vojtěcha Palma z fakulty architektury se Český Jiřetín stal středem pozornosti na několik měsíců. Během nich se zaměřili na komplexní revitalizaci po urbanistické i krajinářské stránce.
 |
„Byla to pro nás oba velká a zajímavá výzva. Mě osobně už roky téma Sudet jako takových velmi zajímá,“ říká Tomsová s tím, že ani jeden z nich konkrétně tuto obec vzdálenou asi 20 kilometrů od Litvínova a nedaleko unikátní přehrady Fláje předtím vůbec neznal.
Poté, co si ji prošli a navnímali, začali pracovat na virtuální proměně. „Hlavní problémy byly jasné: nedostatečná sociální vybavenost a pracovní příležitosti, roztříštěný a nekontrolovaný ráz zástavby oproti historické stopě lineárního uspořádání, nejasný střed obce či turismus orientovaný jen na zimní sezonu díky skiareálu,“ vyjmenovává Palm.
Ve své práci zdaleka neřešili jen to, kde postavit další domy, a tím přivést nové obyvatele, šli více do hloubky a soustředili se i na nejmenší detaily. V návrhu se zaměřují na smysluplnější uspořádání obce, návaznost na okolní krajinu, ale třeba i na podobu vysázených dřevin či materiály využité pro veřejný mobiliář. V neposlední řadě se zabývají vytvořením nových pracovních míst. Všechno s důrazem na minulost, ale i dnes tolik zmiňovanou ekologii.
V obci by tak podle nich existovala pila a na ni vázaná výroba dřevěných hraček, školka či lékař a v návaznosti na ovocné sady třeba i moštárna.
„Co se týče krajiny, vrátili bychom se k tradičnímu pěstování lnu setého či k pastvinám s farmami pro přinesení života do krajiny. Nezapomínáme ani na remízky důležité pro rozdělení velkých ploch polí a zadržení vody,“ říká Tomsová k projektu, který opanoval 26. ročník mezinárodní studentské soutěže Urban Design Award, do které se zapojují školy ze zemí visegrádské čtyřky.
„Oceňujeme vnímavý, kontextuální a celostní přístup k plánování místního rozvoje,“ stojí v hodnocení poroty.
„V našem návrhu jde o jakési navrácení ke kořenům, ale ne ve smyslu stagnace, ale ve smyslu navázání na paměť místa, na jednotný, ale ne uniformní styl výstavby, který dává vyniknout dominantám a charakteru krajiny,“ zmiňuje Palm s tím, že by si obec určitě měla nechat zpracovat regulační plán pro korigování zástavby a celkově budoucího vývoje v jednotném stylu.
Snad budou aspoň chodníky...
S prací studentů se seznámil i starosta Pavel Veselý. „Je to krásné. Přál bych si to vše provést. V reálu bych ale narazil na nedostatek financí či restrikce záplavového území,“ posteskl si s tím, že si je dobře vědom, jak moc v obci chybí třeba chodníky, kanalizace nebo právě regulační plán.
„Bohužel vše naráží na finance. Rozpočet obce se odvíjí od počtu trvale přihlášených obyvatel a ten osciluje kolem 90,“ pokrčil rameny.
Zároveň ale dodal, že by se místní měli v dohledné době dočkat alespoň těch chodníků.
„Lidé tu musí chodit po úzké silnici, což pochopitelně není úplně bezpečné. Už se na tom ale pracuje. Získali jsme předběžný souhlas od Lesů ČR a Povodí Ohře. Teď ještě přesvědčit pár soukromých vlastníků pozemků, přes které bychom potřebovali chodníky vést,“ doplnil starosta.