Jste také optimista a věříte, že vám hasiči požářiště předají v řádu dní?
Byli bychom moc rádi, kdyby se dosavadní optimismus naplnil, ale hasiči to v žádném případě neslibují. Optimismus z jejich strany je opatrný. Podle předpovědi počasí nebudou příliš příznivé podmínky pro hašení, má se výrazně oteplit a na konci týdne má přejít fronta, začne víc foukat. Věřím ale, že se situace bude měnit už jenom k lepšímu.
S čím začnete, až se do zasažených částí parku požárem dostanete?
Zatím se po území zasaženém požárem moc nepohybujeme, abychom nepřekáželi hasičům. Jednáme jenom na pokyny krizového štábu. Na místa chodí jenom strážci, kteří rekognoskují terén pro hasiče. Nejdříve musíme požářiště projít a už teď je jasné, že budeme držet požární hlídky.
Zasažená plocha je poměrně rozsáhlá, vystačíte si s dosavadním personálem?
Máme několik málo profesionálních strážců a zhruba dvacítku dobrovolných strážců. A už teď nám pomáhají dobrovolníci, kteří třeba hlídají vstupy na uzavřená místa.
Jak dlouho bude trvat, než se na zasažená místa parku budou moci vrátit turisté?
To se teď nedá přesně říct, předpokládáme, že to může trvat i pár týdnů od předání požářiště. Strážci začnou procházet turistické trasy a hodnotit rizika, ať už jde o pády stromů nebo skalních masivů, kde hrozí riziko sesuvu nebo řícení uvolněných kamenů. Mohlo se stát, že se skála působením tepla destabilizovala. Nicméně je to proces, na který je zdejší krajina zvyklá. Je to v podstatě jiná forma eroze. Do značné míry to nemusí vadit, ale vadí to ve chvíli, kdy jsou zasažené skály podél turistické cesty. Teprve až budou turistické trasy bezpečné, budou zpřístupněny návštěvníkům.
Bude zasažená oblast přístupná ještě letos?
Zatím nevíme v jakém stavu jsou cesty, budeme se snažit chytit alespoň konec letní turistické sezony, ale snadné to určitě nebude. Spíš to vidím až na podzimní část sezony.
Požár v Českém Švýcarsku
Sledovat další díly na iDNES.tvNejnavštěvovanějšími místy v parku jsou soutěsky a Pravčická brána. V jakém jsou stavu?
Pravčická i Sokolí hnízdo požár ustály. Na Pravčické bráně máme automatický monitorovací systém a podle výsledků, které máme k dispozici, tak i v době, kdy kolem zuřil požár, zasažena nebyla. Strážci procházeli i soutěsky a víme, že v horním přístavišti Edmundovy soutěsky zůstala zachována restaurace, která má už dneska historickou hodnotu. Menší ohniska požáru se v soutěskách objevila i v minulých dnech, třeba u skalního útvaru Kamenná rodina. Strážci ho našli a podařilo se ho uhasit.
Už víte, jak bude probíhat obnova parku? Necháte to na přírodě, nebo začnete s vysazováním dřevin?
Maximum bude ponecháno na přírodě. Předpokládáme, že zažijeme určitou analogii k roku 2006, kdy hořelo na Havraní skále u Jetřichovic. Došlo tam k masivní obnově zasaženého území, přičemž obnova byla zcela přirozená a člověk na těch místech nemusel vůbec zasahovat. Zhruba po pěti letech i návštěvníci přestali vnímat, že se jedná o požární plochu a viděli už zmlazený les. A dneska už ani není poznat, že tam před pár lety hořelo. Krajina je na požárovou dynamiku adaptována a velmi dobře se s tím vyrovná.
Dá se tedy v uvozovkách říct, že požár parku pomohl?
Určitě bych nenazval pomocí, když se někdo chová nezodpovědně a zapaluje nám les. Nebýt ale toho lidského neštěstí, které s tím je spojené, mohli bychom říct, že to tak je. Nechci aby to vyznělo necitlivě, ale v minulosti nevhodně založený les špatně skončil. Je to problém, který je spjatý s lesnictvím, jaké se tady provozovalo v uplynulých dvou až třech stech letech. Převaha jehličnatých porostů, monokulturnost a sterilita podrostu, to všechno se v tom negativním smyslu zúročilo v tom, že nejprve porosty odumřely následkem sucha a sekundárním napadením kůrovcem. A teď to všechno shořelo, což vedlo k tomu, že celá tato biologická masa se zrychleně proměnila v živiny. Popel vytváří velmi výživný substrát v lesní půdě, takže tam teď budou ideální podmínky pro zmlazení. Pro obnovu lesa jsou teď podmínky velmi dobré.
Při požáru ale uhořely i brouci a další obyvatelé lesa. To asi není dobře.
Bohužel to tak je. Takováto událost vede k ohromným ztrátám na populacích, ale z dlouhodobého hlediska to není nijak tragické. Teď nás naopak čeká exploze biodiverzity. Začnou se objevovat nové, často specializované druhy, které osídlují právě požární plochy. Máme zkušenost z Jetřichovic. Do určité míry vrstva lesní půdy, toho jehličí, blokovala rychlé zmlazování plochy spolu s jinými faktory. Pro zmlazení lesa je velmi nevýhodné, když je tam takové velké množství kyselého podloží.
Už víte více o původních požáru?
To je předmětem policejního vyšetřování a sami jsme napjatí, co se dozvíme. Každopádně můžeme říct, že přirozený faktor, jako je například zahoření od blesku, můžeme spolehlivě vyloučit. Za vznikem požáru je určitě počínání člověka.