Mluvčí resortu Jana Zechmeisterová řekla, že jsou úvahy o krocích Česka prozatím na začátku. „O tom, zda a v jaké podobě by se taková pomoc realizovala, bude ale ještě ministryně obrany jednat jak s náčelníkem Generálního štábu, tak s ministrem zahraničních věcí. V případě, že se ukáže konkrétní potřeba, je resort obrany připravený v následujících týdnech prostřednictvím vlády pomoc schválit.“
Předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek z TOP09 navrhuje Kyjevu poskytnout výzbroj nebo peníze na ni. „Česká republika by se mohla přiřadit k zemím jako je Kanada nebo Velká Británie, které buďto posílají nějakou část výzbroje, nebo pokud ta výzbroj není v naší kompetenci, tak alespoň finanční prostředky na tu výzbroj.“ Podle Ženíška by měly evropské státy dávat Kremlu hlasitěji najevo, že i aktuální stav mezi Ruskem a Ukrajinou není uspokojivý.
Naopak proti jakékoliv pomoci se staví hnutí SPD. Jaroslav Foldyna vidí jako užitečnější návrat k jednacímu stolu. „Z našeho pohledu se vůbec nechceme do těchto věcí míchat, my v tom ani žádnou roli nehrajeme. V tuto chvíli je to naprosto nesmyslně uměle vyvolaný konflikt.“
Opačný názor má exministr obrany Lubomír Metnar z hnutí ANO. „S pomocí Ukrajině souhlasím jakožto s vyjádřením solidarity, ale tato pomoc by měla být koordinována ve spolupráci s EU a NATO. V konečném důsledku o pomoci Ukrajině musí rozhodnout nová vláda. „
Politický geograf Michael Romancov si myslí, že by Česko mělo pomoci, ale ne samo. „Potřebujeme, aby se v terénu demonstrovala jednota NATO i EU. Primárně bychom se měli zeptat Ukrajinců na to, co potřebují.“ Pokud by se nepodařilo strhnout k akci i ostatní, mohla by se naše země uchýlit k sólo akci.
Prezident Miloš Zeman nechává téma možné pomoci bez reakce. „Mezinárodní situace si žádá úměru ve vyjadřování, proto nebudu poskytovat žádný komentář,“ uvedl v SMS zprávě Pražský hrad.
Poslechněte si reportáž ze záznamu: