Pohraniční Meziměstí na Broumovsku působí v sobotním dopoledni ospale, bělovlasí zarostlí chlapi v montérkách míří do pár obchodů za nákupy. Na turisty tu cílí zábavní centrum Walzlovka a dvě restaurace.

Dvacítka lidí se sem však tentokrát vydala na terénní exkurzi s geologem, který ukáže známá místa v nových souvislostech a upozorní i na ta téměř neobjevená.

8 fotografií

A odpoví na otázky, jak vysoké vlastně bývaly prvohorní sopky nedalekých Javořích hor, kde se vzala červená hlína na polích Broumovska nebo proč má výstavní meziměstské nádraží z roku 1875 červenou podezdívku.

„V meziměstské části zvané Alpská víska bychom našli starý zarostlý lom, kde těžili červený pískovec. Má vlastnosti jako cihla, je porézní a lehce opracovatelný, proto se tu ujal na většině staveb, třeba zámek z něj vystavěli celý včetně hospodářských budov,“ popisuje geolog a manažer geoparku Stanislav Stařík, který na Broumovsku působí od roku 2017.

Výšlap do terénu z Meziměstí přes Vernéřovice a Bohdašín je i procházkou časem. Zájemci totiž v nedalekém ohybu řeky Stěnavy vidí horniny zdejšího permu staré kolem 270 milionů let, pak zaniklou pískovnu zarůstající vřesem ve Vernéřovicích odkazující na trias coby nejstarší období druhohor a pak v Bohdašíně i ukázku křídy, nejmladšího údobí druhohor, staré kolem 95 milionů let.

Amatérští geologové zkoušejí, co se dá objevit geologickým kladívkem uvnitř kamenů naplavených Stěnavou. Pak už účastníci nosí od řeky objevy, třeba tmavou kuličku velikosti slepičího vejce.

„Obecně se tyto útvary nazývají konkrece, kulovité útvary, vznikají třeba i ve vápencích. Tady se to našlo v náplavech, takže je otázka, co to může být. Může to být kámen ohlazený do kulatého tvaru, blíže bychom to zjistili po rozříznutí,“ říká geolog.

„Mohla by to být i jedna ze specifických vyvřelých hornin z Javořích hor ignimbrit, ale netroufnu si tipovat, než to oschne. Tady řeka protéká vulkanity, pak prořezává permské sedimenty, takže se mezi náplavy dají objevit i minerály. Třeba u Vižňova jsou karneoly nebo goethity, což je železná ruda,“ popisuje.

Malému klukovi ještě rozmluví kladívkem roztloukat nález, je to totiž pěkný kousek sopečného tufu, který z Javořích hor připutoval s vodou.

Když se rozlilo moře

Návštěvníci nechávají za zády Javoří hory, kde prvohorní sopky přesahovaly výšku i tří kilometrů, a míří do sousedních Vernéřovic, nad nimiž se už otvírají pohledy na kuestu (asymetrický vrchol) prudce spadajících Broumovských stěn. U opraveného barokního kostela sv. Michaela ve Vernéřovicích geolog vyloží, odkud kameníci brali pískovec pro stavbu hřbitovní zdi a odkud byl kvalitnější pískovec pro faru.

V nedaleké zarůstající pískovně s několika terasami pak ukazuje jedno z několika míst, kde se na Broumovsku pod Stěnami těžily triasové pískovce velmi rychle se rozpadající na písek.

Ten má však jiné vlastnosti než písek z naplavenin, jak připomněl jeden z turistů:

„Říká se mu hladový písek, je potřeba přidat strašně moc cementu, když z něj chcete dělat beton.“ Geolog má vysvětlení: „Tento pískovec má velký obsah živců, které se rozpadají na kaolin, tedy jílovitý minerál, ten způsobuje ty patálie.“

Nedaleko bývalého bohdašínského nádraží je podle odborníků jedna z lahůdek celého geoparku, přírodní památka zvaná Mořská transgrese. V malém lomu v přírodní památce na okraji lesa je vidět vrstvy dokládající, jak se po zvýšení hladin oceánů před sto miliony let náhle rozlilo teplé moře i do těchto končin. Mělké moře se dostalo do sníženiny mezi dnešními Krkonošemi a Orlickými horami, zaplavilo Policko a právě i Teplicko.

Nejníže v profilu jsou uloženy světlé triasové pískovce, které naplavila pravěká řeka. Nad nimi je slabá tmavohnědá vrstva s valouny přinesenými mořským příbojem.

„Je tu vidět vrstvička plážových štěrků vzniklých po nástupu moře. Nad nimi jsou horniny vznikající v podmínkách mělkého moře, tedy v hloubce prvních desítek až stovek metrů pod hladinou. Nahoře jsou vidět ještě kvádrové pískovce, které odpovídají pískovcům těženým v Libné, ale zde se nachází jen slabá vrstva, již rozpukaná. Daly se zde využít jen menší zřícené kousky, nikoli mnohakubíkové kvádry jako na Libné,“ vysvětluje Stanislav Stařík a přibližuje i vývoj celé Polické křídové pánve, kde se utvořily velké zásoby pitné vody.

Osmdesát lokalit

Vycházka přilákala lidi s hlubším zájmem o geologii, ale i patrioty či rodiny s dětmi nebo hledače minerálů.

„Začal jsem sbírat kameny asi ve dvanácti letech, po vojně byly jiné starosti, ale znovu jsem se o ně začal zajímat v covidové době, když se nedalo nikam jezdit a tohle byla varianta, za čím jít do přírody. Má to i ekonomickou stránku, tvořím sbírku a když mám něčeho víc, zase to pustím. V Javořích horách se dají nalézt třeba acháty, ale je toho tu oproti Podkrkonoší méně, vypadají trochu jinak,“ líčí nástrojař Adam Letzel z Hejtmánkovic, který sbírá také goethity, baryty či fluority.

Acháty ze své sbírky patrně vystaví, až vznikne v broumovském klášteře expozice geoparku.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Za tím stojí obecně prospěšná Společnost pro destinační management Broumovska. Provozuje web geopark.broumovsko.cz s osmdesáti podrobně popsanými lokalitami a s osmi delšími výlety včetně nabídky zdejších penzionů a hotelů.

Další informace o geologii skýtají venkovní „geokoutky“ v Polici nad Metují, Vižňově, Žacléři, na naučné stezce při kamenolomu Rožmitál či v Teplickém skalním městě. Informační tabulky jsou přímo v terénu, například u lokalit Mořská transgrese v Bohdašíně nebo Pískovcové sloupky u České Metuje. Geopark má v oblasti, která skýtá přírodní i kulturní zajímavosti, rozšířit nabídku atraktivních cílů pro návštěvníky.