Zrušení zón bez doplatku na bydlení bylo podle starostů měst v Karlovarském kraji krokem nesprávným směrem. „I když musím říct, že jsme se báli víc,“ připustila starostka Sokolova Renata Oulehlová.
Právě Sokolov jako jedno z prvních měst v republice v roce 2017 tři bezdoplatkové zóny zavedl.
„Lidé, kteří pomoc potřebují, byli, jsou a budou. S tím nic nenaděláme. Největší problém ale vidím v malé vymahatelnosti práva. Pokud, zjednodušeně řečeno, příjemce dávek nežije spořádaným životem, neposílá děti do školy, otravuje život sousedům, musí přijít sankce. Ty se ale v řadě případů míjí účinkem,“ konstatovala starostka.
V Poslanecké sněmovně, kam se dostala po posledních volbách, iniciovala Renata Oulehlová vznik podvýboru pro sociálně vyloučené lokality a návrat lidí po výkonu trestu. „V červnu chceme pozvat starosty měst na půdu parlamentu, kde si zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí i Ministerstva vnitra vyslechnou jejich stesky,“ uvedla starostka Sokolova.
I když minulý měsíc sněmovna smetla ze stolu novelu zákona o hmotné nouzi, který prošel do druhého čtení, věří Renata Oulehlová, že se v otázce boje s obchodníky s chudobou podaří najít shodu bez ohledu na stranickou příslušnost.
Problém nikam nezmizel
Z komunální úrovně už řadu let zní, že by v tomto ohledu mohla pomoct takzvaná cenová mapa, podle níž by se počítal doplatek na bydlení. Ta je ale podle Oulehlové zatím jen jakousi mantrou bez hmatatelného výsledku. To by se ovšem mohlo změnit i na základě zákonodárné iniciativy, kterou by podle krajského radního a starosty Chodova Patrika Pizingera mohl vyvinout právě Karlovarský kraj.
„Chybí nám návrh plánu B. To znamená, že když bylo něco zrušené, navrhnout, co se má dál odehrávat místo toho,“ řekl v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu o zrušení bezdoplatkových zón.
Pro současnou vládu by právě řešení problémů s doplatky mělo být podle Pizingera jednou z priorit. „Ten problém tady stále je. Nezmizel s covidem, ani s ukrajinskou krizí. Stále vznikají oblasti, kam se stěhují problémoví lidé ne proto, že tam chtějí bydlet, ale proto, že jim to obchodníci s chudobou umožňují. A tuto možnost v konečném důsledku zaplatíme všichni,“ zdůraznil chodovský starosta.
Obchod s chudobou podle něj částečně zredukovaly rostoucí ceny bytů. Ty už tak nejsou tak snadno dostupné, jako tomu bylo ještě před několika lety. „Nicméně jsou v Chodově obchodníci s chudobou aktivní i nadále,“ podotkl Pizinger.
Ten má údajně signály o tom, že se zajímají o byty v jiných lokalitách než v té, kterou řešila obecně závazná vyhláška o bezdoplatkové zóně a které se v Chodově říká Bronx. „Rozhodně se tak nedá říct, že by nehrozilo rozšíření fenoménu do jiných částí města,“ dodal Patrik Pizinger.