„Byla to rozsáhlejší vypouštěcí akce a do přírody jsme vraceli hlavně odrostlejší mláďata, která se nám dostala do péče,“ vysvětlil vedoucí záchranné stanice Petr Orel.
„Svobody se dočkalo mládě čápa bílého, dvanáct poštolek obecných, jeden krahujec, dvě káňata, tři sovy pálené a tři veverky.“
V záchranné stanici se zvířata před vypuštěním postupně připravují na život ve volné přírodě. „Nejdříve musí dorůst do určité velikosti a u ptáků čekáme na přepeření. Poté je umisťujeme do vypouštěcích voliér,“ přiblížil Orel. „Jedná se o opravdu velké voliéry, kde mohou ptáci létat a kde se naučí lovit přirozenou potravu. Tu tvoří například hlodavci či hmyz.“
 |
Mláďata ve voliéře stráví přibližně měsíc. „Po celou dobu se živí výhradně živou potravou a ptáci během té doby zvládnou základní letecké manévry,“ vysvětlil vedoucí.
Přesto je každé vypouštění do přírody pro zvířata šokem. „Najednou mají přírodu bez hranic, nevidí žádné pletivo ani stěny, a tak jim vždy chvíli trvá, než se zorientují,“ podotkl Orel.
Monitorovaný pohyb čápa
I tak ale vždy existuje riziko, že některá z mláďat zahynou. „Do jisté míry to ovlivňuje i potravní nabídka. Problematičtější je to u druhů, které se živí hlodavci. Těch je totiž letos málo,“ řekl vedoucí. „Je to i případ čápa nebo sov pálených, které jsme vypustili. Oba tyto druhy ale mohou lovit i hmyz a čáp nepohrdne ani žábami.“
V některých případech pečovatelé sledují, jak se jejich svěřencům v přírodě daří. „Čáp má na sobě vysílačku a jeho pohyb budeme pozorně hlídat,“ okomentoval Orel. „Kdyby se náhodou delší dobu nehýbal, tak se za ním můžeme zajet podívat a zkontrolovat, v jakém je stavu.“
V záchranné stanici letos přijali přes 1 400 zvířat. „Největší část z nich tvoří opuštěná mláďata. Ale přibližně dvacet až třicet procent zvířat k nám lidé přivezou zbytečně,“ dodal Orel. „Vždy je dobré nám nejdříve zavolat a poradit se.“
