Archeologové z UJEP objevili v Itálii dva tisíce let starou antickou vilu

  7:48
Zhruba dva tisíce let starou antickou vilu objevili badatelé z filozofické fakulty ústecké univerzity spolu s německými a italskými kolegy při výzkumech lokality Bufalareccia severně od italského Říma. Vědcům při nálezu pomohl georadar, který dokázal odhalit zbytky zdí pod povrchem zkoumané plochy.

Na ploše 6 krát 6 metrů probíhá i standardní archeologický odkryv. | foto: Carsten Mischka

„Výzkum lokality začal už v roce 2017. Během prvních dvou sezon byl prováděn povrchový průzkum na lokalitě, kdy byly zjišťovány významné koncentrace archeologických nálezů na povrchu, respektive doklady minulých lidských aktivit,“ uvedl vedoucí českého týmu a celého výzkumu Martin Trefný z katedry historie FF UJEP.

Před dvěma lety začali čeští výzkumníci spolu s kolegy z Friedrich-Alexander Universität Erlangen-Nürnberg a Universita di Bologna s výzkumem studny, která se nacházela v těsné blízkosti letos objevené vily. 

Georadar odhalil, že antická římská vila z období mezi 2. stoletím před Kristem až 2. stoletím po Kristu měla pravoúhlý půdorys tvořený čtyřmi obytnými křídly. Uprostřed se nalézalo atrium. Viditelné je i členění domu na jednotlivé místnosti či navazující zahrada.

V místě nálezu však vědci očekávají pozůstatky ještě starších staveb. Římské vily totiž v této části jižní Etrurie stávaly na místě dřívějšího etruského osídlení. 

„Podobná bude nejspíše i situace v námi zkoumané lokalitě. Na výsledném plánu zděných struktur odhalených georadarem jsou totiž patrné i další relikty staveb, které zjevně s vilou nesouvisejí. Může se jednat o stavby starší fáze osídlení, které náleželo ještě Etruskům,“ vysvětluje odborník na antické Středomoří Trefný.¨

I proto v místě probíhá standardní archeologický výzkum, který umožní přesnější dataci stáří všech staveb. Jeho výsledky však budou k dispozici až v příštích sezonách. 

Etruská nekropole

Část výzkumného týmu Filozofické fakulty UJEP se v Itálii také věnuje i etruské nekropoli v místě Grotta Porcina v nedaleké Tarquinii. 

Velká mohyla vytesaná do tufového podloží, obsahovala kdysi několik pohřebních komor. V novověku však byla vykradena a přebudována na hospodářské prostory a stáje pro domácí zvířata. Odborníci zde nyní studují stopy dochované po kamenických nástrojích a technikách. 

Díky odlišným pracovním postupům ve starověku a novověku budou moct určit dobu, v níž jednotlivé prostory vznikaly. Výsledkem bádání bude také rekonstrukce všech pracovních nástrojů, které se ke stavbě hrobky kdysi používaly.