Místo strojů ovce a krávy. Sdružení vrací do krajiny hospodářská zvířata

  8:44
Kde si neporadí člověk s mechanizací, nastrčí ovce či krávy. I tak by se dal zjednodušeně popsat postup Sdružení Krajina v chráněném území Žďárských vrchů. Na dvou zhruba dvouhektarových podmáčených pozemcích, které obhospodařuje, nově zavádí spásání trávy pomocí hospodářských zvířat.

Na svažité a podmáčené louky u říčky Fryšávky ve Vříšti se dobře hodí původně anglické plemeno ovcí Romney. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Podle Sdružení Krajina se tím vrací život na louky v přírodní rezervaci Meandry řeky Svratky u Křižánek a také u říčky Fryšávky v obci Vříšť na Žďársku, které se v padesátých letech minulého století po kolektivizaci přestaly obdělávat. Teď se ekologové přiklánějí k postupům, jaké hospodáři před lety běžně používali.

„Jde o chráněná podmáčená území, která nejsou přístupná pro těžkou techniku a je nutné je obhospodařovat ručně nebo právě pomocí pastvy,“ vysvětluje ředitelka Sdružení Krajina Kateřina Marečková.

Lokalitu u Fryšávky ve Vříšti spásá aktuálně 26 beranů Milana Daďourka, převezených minulý týden z farmy v Počítkách.

„Beranům se zatím u Fryšávky líbí. Mají tam dokonce lepší podmínky, protože na klasických pastvinách tráva ještě moc neroste. V dubnu totiž podeschla a utrpěla i ochlazením a nočními mrazy,“ líčí Milan Daďourek.

Zvířata budou na louce jen určitou dobu, aby ji zase nezničila

Podle chovatele se ovce na prudší svahy dobře hodí. „Výzvou pro ně jsou relativně vlhčí místa. Ale plemeno Romney (Marsh), které chovám, je původem z Anglie, kde bylo vyšlechtěno ke spásání slaných bahnisek, mají velmi odolné paznehty,“ vysvětluje Daďourek, proč dostalo přednost právě toto plemeno.

Ve Vříšti zůstane stádo maximálně osm týdnů, musí se totiž řídit také předpisy.

„Hlavně se omezuje doba, po kterou tam ovce budou, aby nedošlo k nežádoucí devastaci, jakou známe z ploch, kde se sdružují zvířata kolem napajedla. Tady spasou porost a půjdou zase pryč, budou tam jen nezbytně nutnou dobu,“ vysvětluje Josef Řetický, vedoucí oddělení péče o přírodu a krajinu Správy CHKO Žďárské vrchy.

Podle chovatele se louka nespraví za jednu sezonu. „Je to záležitost na delší dobu. Zvířata ji dokážou postupně vrátit do kulturního stavu. Tím nemyslím golfový pažit, ale bohatší květnatou louku se spoustou brouků a motýlů,“ říká Milan Daďourek.

Sdružení Krajina o využití zvířat usilovalo už delší dobu. Nejdřív se však museli ekologové domluvit s chovateli, ohradit pozemek, vyřešit napájení. Obě místa musí také pravidelně kontrolovat.

Spolek chce vyzkoušet i pastvu koní a shetlandských poníků

Meandry řeky Svratky u Křižánek obsadily krávy a ovce tamní farmářky Evy Pohlové. Ta chová i skotský náhorní skot (a jeho křížence), což je velmi nenáročné a odolné plemeno. Podle ochranářů se plocha spásaná ovcemi v chráněném území postupně zvětšuje. Novinkou však je návrat do vlhkých míst.

„Do devadesátých let nic takového neexistovalo, pak se přišlo s kosením, od druhé půlky 90. let se začaly spásat pomocí ovcí suché stráně u Radostína nebo Štířího dolu s výskytem hořečků. Postupně pak přibývaly další lokality, například u Studnic nebo Jimramova. Ovce využíváme také na hadcové stepi u Mohelna,“ připomíná Josef Řetický.

Ekologický spolek Sdružení Krajina má v plánu vyzkoušet pastvu také v jiných lokalitách a využívat k tomuto účelu vedle hovězího dobytka a ovcí také koně či shetlandské poníky. Celkem obhospodařuje 170 hektarů pozemků. Většinu z nich kosí a vyřezává náletové dřeviny.

Autor: