Zvířata spí do sedmi a chovatelé se nezastaví, říká o zooparku jeho majitel

  8:24
„Vypadá to jako hraní se zvířátky, ale je to dřina,“ říká kurátor zvěře a chovatel soukromého zooparku v Zájezdu u Kladna. Krmení zvířat zabírá jen menší část jeho pracovní doby, většinu času pečuje o čistotu a funkčnost výběhů.

Děti nejvíce milují lemury a surikaty. (27. 7. 2018) | foto:  František Vlček, MAFRA

„Kolik vody za směnu nanosím? Tak dvacet velkých konví. V těchto vedrech musíme doplňovat i jezírka třeba v soví voliéře,“ odpovídá zaměstnankyně zooparku Martina, aby se vzápětí opět ztratila mezi výběhy.

Alespoň nemusí ošetřovatelé, kterých je tu nastálo pět, vstávat ještě před rozbřeskem, jako to bývalo v hospodářství. „Většina našich zvířata spí tak do sedmi, takže stačí, když přijdeme na půl osmou,“ potvrzuje chovatelka Martina. A pak se nezastaví až do večera. Pomáhá i několik brigádníků.

Fotogalerie

„Tato práce není pro lidi, kteří chtějí mít po osmi hodinách hotovo,“ je přesvědčen Jiří Marek ml, který je kurátorem zvěře a chovatelem v soukromém zooparku.

 „Je to nepřetržitý provoz, takže ošetřovatel nezná příliš víkendy ani svátky. Když má volno na silvestra, nemá volné Vánoce a podobně. Máme tu třeba dva doktorandy oboru Speciální chovy, ale všichni musí dělat všechno včetně zmíněného úklidu i osvětové činnosti, programů pro návštěvníky nebo třeba příměstských táborů,“ doplnil ředitel a spoluzakladatel zooparku Jiří Marek st., který je velkým milovníkem chameleonů, pro které tu mají specializované chovatelské pracoviště, kde se podařilo odchovat už několik vzácných jedinců, například chameleona Parsonova.

Dvě stě dvacet litrů cvrčků

V zázemí zoo je rušno. V dílně tu údržbáři zrovna vyrábějí bedýnky na přepravu zvířat. Pro zoo pracují tři a jsou to muži „práce všeho druhu“. „Opravujeme ploty, udržujeme sjízdnost cest, pomáháme udržovat zeleň i prostory pro zvířata. Když se v parku něco staví, je to také na nás,“ přibližuje svou práci údržbář Josef Wolf.

Na stole ve stodole leží velká mísa čerstvě natrhaných pampeliškových listů. Stojí tu i paleta balené vody, která však neslouží k dodržování pitného režimu zaměstnanců. „Kupujeme ji pro citlivá zvířata, například chameleony, opice či drobné americké tangarovité pěvce. Máme sice i úpravnu, která změkčuje místní studniční vodu, ale některým zvířatům to nestačí. Z úpravny měsíčně spotřebujeme stovky litrů vody, balené vody kupujeme tak dvě stě litrů týdně. Aktuálně řešíme problémy s plasty, protože firma už je od nás nechce vykupovat. V plánu máme zachytávání vody dešťové.“

Den stálého ošetřovatele začíná pochůzkou po rajonu. Už při kontrole dostanou některá zvířata krmení. „Dostáváme ovoce a zeleninu, kterou vyřadí kladenské Tesco a zličínský Globus. Zbytek nakoupíme. Kupujeme také hmyz, myši, kuřata, křepelky a slepice pro šelmy, seno a speciální směsi, třeba pro opice,“ poodhaluje Jiří Marek ml. Ročně tu spotřebují 220 litrů cvrčků, 10 tisíc sarančí, 2 tisíce švábů a asi 1 200 kilogramů mrazených myší, potkanů a kuřátek. „Pro pampelišky, trávy či větve běháme na louky. Řepu a mrkev uskladňujeme na zimu ve sklepě. Za krmení ročně utratíme osm set tisíc korun,“ dodává.neprší,“ podotýká Marek mladší.

Objevené závady ve výbězích nahlásí ošetřovatel údržbářům, případné problémy u zvířat pak kurátorovi zvířat. „Velmi záleží na tom, jaký má chovatel cit a jak má zvířata napozorovaná, aby poznal sebemenší změny v jejich chování, které mohou značit počínající zdravotní problém. Důležité je také další sebevzdělávání,“ říká ředitel zooparku.

Po obchůzce začíná chovatelům i brigádníkům rutina – uklízení výběhů, terárií, voliér a ubikací, mezitím příprava dalšího krmení. Pokud je vše v pořádku, odchází ošetřovatel v šestnáct hodin, ale většinou později. Když má službu, zůstává ještě do konce otevírací doby.

Martyrium s vajíčky

Nejsložitější je podle Jiřího Marka st. inkubace vajec chameleona Parsonova. Líhnou se dva roky, což je dlouhá doba na uhlídání. „Během ní musíte vajíčko umístěné v substrátu při umělé inkubaci držet v teplotě, ve které je schopno se vyvíjet, pak postupně zchladit a trochu osušit, pak zchladit ještě víc a navlhčit, potom zase ohřát, osušit, zchladit, a tak nasimulovat dvakrát všechna roční období na Madagaskaru, v místě jejich výskytu. Nám už se podařil úspěšný odchov několikrát,“ konstatoval ředitel.

Nemocná zvířata tu prý naštěstí příliš nemívají, zato šrámů z bitek ve skupině je přehršle. „Když si třeba podřízená samice u lemurů kata dovolila mít mládě dřív než šéfovací samička, tak ji za to ošklivě potrhala. Na zákrok šla i s miminkem. Veterinář ji uspal a zašil. Po celou dobu bylo mládě na ní,“ vypráví ředitel zoo s tím, že dnes už je pro jistotu ve výběhu jen jedna samička.

Autor: