V zoo odchovali nejjedovatějšího tvora Evropy. Zmije má dva potomky

  8:12
Zoologická zahrada v Plzni si připsala další chovatelský úspěch. Po pěti letech se podařilo odchovat mláďata ohroženého chřestýše arubského. Potomků se dočkal i nejjedovatější evropský tvor, zmije Schweizerova.

„Oba druhy patří k těm hadům, od kterých bych nechtěl být kousnutý za nic na světě. Mláďata chřestýšů i zmijí jsou navíc většinou dokonce výrazně jedovatější než dospělí jedinci,“ vysvětluje ošetřovatel Jan Dohnal.

Chřestýš arubský patří k nejohroženějším druhům zvířat. Ve volné přírodě žije posledních zhruba 250 až 280 jedinců.

Ráj hadů v plzeňské zoo

Chřestýš arubský. V plzeňské zoo se podařilo odchovat osm mláďat. (3. 7. 2018)
V plzeňské zoologické zahradě se daří plazům. Na snímku zmije Schweizerovy. Po...
Plzeňská zoo se pochlubila mláďaty vzácných chřestýšů arubských. Narodilo se...
Plzeňská zoo se pochlubila mláďaty vzácných chřestýšů arubských. Narodilo se...

„V chovu máme tyto vzácné hady zhruba pět let, v expozici jsou poslední přibližně dva roky. Před dvěma měsíci se přímo v teráriu narodilo osm mláďat. Máme z toho velkou radost, protože to dokazuje, že se u nás hadi cítí dobře,“ raduje se Dohnal.

V dospělosti není tento druh chřestýše příliš veliký. „Když se stočí, není větší než talíř. Měří maximálně 80 - 90 centimetrů a váží do 800 gramů. Jejich chovu se věnujeme jako jediná zoo v České republice,“ doplňuje Dohnal.

Po sedmi letech snažení se podařil také odchov dvou mláďat vzácné zmije Schweizerovy.

„Ani tento tento druh nechová žádná státní zoo v Čechách a pravděpodobně se nevyskytuje ani v soukromých chovech. Ve volné přírodě žije jen na několika ostrovech v Egejském moři. Je to poměrně robustní had, nejjedovatější v Evropě. Některé jsou šedivé, populace z ostrova Milos může být i červená. My zde máme oba druhy. Na jaře a na podzim žije na stromech,“ popisuje vzácného hada Dohnal.

S hady musí pracovat lidé, kteří je mají rádi a rozumí jim

Jedna z oblíbených expozic plzeňské zoo Království jedu byla otevřena v květnu 2015. Za tři roky činnosti se zde podařilo rozmnožit již deset druhů jedovatých hadů, z toho čtyři opakovaně.

Mezi další vzácné druhy, které zde žijí, patří například smrtonoš australský, mamba zelená, křovinář černohlavý a další.

„Vytvořit kvalitní prostředí pro chov jedovatých hadů není jednoduché. Musíte mít speciální nádrže a bezpečnostní systémy. Musí zde pracovat lidé, kteří tato zvířata mají rádi a rozumí jim. Podle mého názoru je manipulace s jedovatým hadem stejná jako lezení po skále. Pokud dodržujete pravidla bezpečnosti, tak se vám nemůže nic stát. Pokud ale uděláte chybu, máte velký problém,“ uzavírá Dohnal.

Autor: