Kořeny sahají až do období první republiky. Oficiálně se ale park, který obklopuje zámek Lešná, otevřel veřejnosti jako zoologická zahrada v květnu roku 1948.
„Od té doby prošlo areálem téměř 19 milionů návštěvníků,“ říká ředitel zoo Roman Horský.
S návštěvností nad 660 tisíci lidí ročně je dnes zahrada druhou nejvyhledávanější v zemi, po pražské Troji.
Ale také je nejméně závislá na cizích penězích. Statistiky uvádějí soběstačnost nad 80 procenty, což je ve srovnání s dalšími zahradami v Česku i na Slovensku vůbec nejvyšší číslo.
Drží se pravidla, že co se proměňuje, to se neomrzí. „Každý rok se zahrada mění. Dáváme lidem důvod se vracet, protože zase uvidí něco jiného. Nemusí přitom jít pořád o velké věci, ocení i drobná vylepšení,“ vysvětloval před časem Horský.
Zoo se připravuje na zásadní rozšíření
Pokud to platí – a rostoucí návštěvnost ukazuje, že ano – pak se zahrada o budoucnost obávat nemusí. Stojí totiž na prahu historicky největší změny.
Reálně už se začalo pracovat na jejím rozšíření. Po dokončení bude mít i rozlehlé africké safari.
Dnešní zoo pak zůstane částí, která je stavěná pro pohodlí lidí. Novou, na dvaceti hektarech plochy, postaví pro zvířata. Pohyb návštěvníků bude možný jen v safari vozech. Zato získají naprosto unikátní možnost na safari přenocovat.
Hlavní ozdobou části nazvané Karibuni budou sloni. K dispozici budou mít téměř třetinu celého prostoru. A není to nijak daleká budoucnost.
„Letos v červnu jsme dokončili první ze dvou výběhů pro slony – výběh B. Nyní připravujeme vnitřní ustájení. Stavba začne příští jaro,“ uvedl Horský. Dokončení se plánuje na rok 2021.
Před 30 lety zoo ještě neměla ani kanalizaci
Pro zahradu to bude historicky druhá převratná změna. Tou první bylo rozdělení expozic podle kontinentů. Zahrada tím v 90. letech naprosto předběhla dobu a nápad dodnes inspiruje. Stál za ním tehdejší ředitel zoo Ivo Klika.
„Nebylo to jednoduché. Museli jsme obětovat spoustu menších expozic a snížit počet druhů chovaných zvířat. Ta, která zůstala, se navíc mnohokrát stěhovala,“ vzpomínal v roce 2010.
Tehdy opouštěl post ředitele po 19 letech služby. V zahradě strávil Ivo Klika celkem 43 let a zažil krizové roky i dobu, kdy návštěvnost prudce rostla.
Na začátku devadesátých let zahrada neměla kanalizaci, problém byl s rozvody vody a ve špatném stavu byl i zámek.
„Museli jsme nejdřív vyřešit padající plot a dřevomorku, teprve pak jsme mohli začít s nějakým rozvojem,“ uvedl Klika.
Součástí parku bylo hraběcí přírodovědné muzeum
Dnes ji vidí takovou, jakou si ji přál mít. „Je v nejlepší formě. Expozice jsou perfektní, pracuje se na mezinárodních záchranných programech. To, o čem jsme tehdy mohli jen snít, je dnes úplnou samozřejmostí,“ dodal.
Zahrada vyrostla z parku, který obklopoval lešenský zámek. Ve třicátých letech minulého století v něm majitel panství hrabě Josef Karel Seilern zavedl chov oborních a exotických zvířat. Pohybovala se jím vysoká zvěř, antilopy, jeřábi a ve velkém vytápěném skleníku volně poletovali exotičtí ptáci. Především papoušci vlnkovaní, snovači a pěnkavy.
Seilernové měli i chovatelské úspěchy, především s emu hnědým. Součástí tohoto areálu bývalo také hraběcí přírodovědné muzeum.
Po skočení 2. světové války majetek rakouské šlechty propadl státu. Vlastníkem se stalo město Zlín a v roce 1948 začalo areál provozovat jako zoologickou zahradu. Až do 90. let se však jednalo spíše o zoopark s návštěvností kolem 200 tisíc lidí.
Dnes tvoří zahrada jeden komplex společně se zámkem. Letošním rokem výročí zahrady nekončí. V roce 2019 uplyne 215 let od založení původního lesoparku a 90 let od doby, kdy v něm začali cíleně chovat zvířata.
