Zvíře je unikátní hned z několika důvodů. „Zhruba padesát centimetrů pod zemí začíná svými viditelnými zuby budovat ohromné tunely. Jejich délka dosahuje u společenstva o devadesáti členech tři až pět kilometrů,“ uvedl mluvčí zoo Martin Vobruba.
Ačkoli rypoš lysý patří do řádu hlodavců a měří pouze osm až deset centimetrů, je dlouhověký. Dožije se až třiceti let.
Zajímavostí je rovněž jeho tělesná teplota pohybující se kolem 28 stupňů Celsia, zatímco u ostatních savců se jedná o 38 stupňů. Zoologové přišli na to, že rypoš lysý je nejenom odolnější vůči bolesti, ale také rakovině.
Živočichy mimo jiné pozorují už od roku 70. let minulého století výzkumníci Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě od nich nedávno získala plzeňská zoo třináctičlennou kolonii a pro drobné hlodavce vytvořila expozici ve spojovacím prostoru mezi pavilonem nosorožců a žiraf.
Rypoš lysý |
Rypoš lysý se vyznačuje ještě jednou opravdovou zvláštností. Podobně jako včely, vosy nebo mravenci žijí ve společenství s jasně rozdělenými rolemi i úkoly.
„Královna mívá jednoho až tři partnery, kteří mohou být její příbuzní, bratři nebo synovci. Poté, co získá svou roli, povyroste, aby mohla plodit mláďata. Ostatní samice se nemnoží,“ vysvětlil mluvčí.
Uspořádání je zřejmé rovněž v podzemním labyrintu. „Systém nor je komplikovaný. Má spižírny, ložnice i slepé tunýlky sloužící jako záchod,“ doplnil.
Malou kopii přírodního labyrintu vytvořili právě v krajské metropoli. Návštěvníci si mohou prohlédnout několik částečně osvětlených skleněných doupat propojených chodbami.
Protože je péče o tyto drobné hlodavce velmi náročná, chová je v Evropě asi třicet zoologických zahrad. V minulosti už návštěvníci rypoše lysé mohli v Plzni vidět, nicméně šlo o jiné druhy.
Zvířata mají slabý zrak, nicméně některé odstíny a barvy vnímají. Proto se na krátké vzdálenosti dorozumívají zvuky, jinak doteky. Mezi potravu patří hlavně různé druhy hlíz.
„Ohlodávají je tak šikovně, že dorůstající hlíza vydrží jednomu společenstvu i několik měsíců,“ uzavřel Vobruba. Ošetřovatelé hlodavce krmí hlavně kořenovou zeleninou.
