Letošní mláďata se narodila už na konci června. Ale až nyní měli chovatelé možnost důkladně si je prohlédnout a také naočkovat. „Je to samec a samička,“ prozradil mluvčí zoologické zahrady Martin Maláč.

Do té doby je jejich matka chránila před zraky chovatelů i návštěvníků zoologické zahrady. O tom, že mláďata v porodní boudičce skutečně jsou, věděli ošetřovatelé jen podle jejich občasného pískotu.

Navíc vývoj mláďat pand červených trvá poměrně dlouho. „Rodí se holá a slepá. Velmi dlouho jsou závislá na matce, která je půl až tři čtvrtě roku kojí,“ vysvětlil mluvčí Martin Maláč.

Ale právě teď pomalu nastává období, kdy by i návštěvníci jihlavské zoologické zahrady měli při troše štěstí možnost zahlédnout tato zvířata, kterým se také přezdívá ohnivé lišky.

„Dostávají se do věku, kdy začnou navzdory ochranitelským sklonům svých rodičů prozkoumávat výběh,“ říká Maláč. Největší aktivitu vyvíjejí pandy nejčastěji za soumraku.

Říkají mu Kajínek. Jen ho přivezli z německé zoo, utekl

V Jihlavě chovají pandy červené od roku 2011, kdy dovezli z německé Zoo Krefeld ročního samce Pantalaimona. Ten si díky svému útěku krátce po příjezdu do zoo vysloužil přezdívku Kajínek podle známého bývalého vězně Jiřího Kajínka.

K Pantalaimonovi za několik let přibyla tehdy dvouletá samička Nangwa ze zoologické zahrady Planckendael. Oba si padli navzájem do oka. Ani ne po ročním soužití přišli v roce 2014 na svět jejich první potomci. Nyní oba rodiče podle chovatelů tvoří harmonický pár.

Přirozeným výskytem pand červených je vysokohorské prostředí Bhútánu a Nepálu, žijí i v horských lesích jižní Číny. Jejich populace však za posledních dvacet let klesla o více než padesát procent. „Hlavními důvody jsou odlesňování a lov pro kožešinu,“ dodal Maláč.

Pandy červené na rozdíl od své příbuzné pandy velké mají dlouhou, hustou, rudohnědou barvu srsti. Typickým znakem pand červených je mohutný huňatý ocas. Pandy se živí bambusem, ale nepohrdnou ani ovocem, zeleninou, vejcem či masem. Dožívají se přibližně 14 let.