VIDEO: Královédvorská zoo kvůli pytlákům zkrátila rohy prvnímu nosorožci

  11:52
Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem začala odřezávat rohovinu svým nosorožcům. Odstraněním rohů chce snížit riziko útoku na zvířata. Jako první v pondělí podstoupil zákrok samec nosorožce bílého jižního Pamir.

Zahrada odřezáváním rohoviny reaguje na nedávný útok pytláků ve francouzské zoo Thoiry. Pytláci tam kvůli na černém trhu ceněné komoditě usmrtili čtyřletého samce (psali jsme zde).

„Rozhodnutí odstranit rohy našim nosorožcům nebylo jednoduché. Riziko, kterému tato zvířata čelí nejen ve volné přírodě, ale už i v zoologických zahradách, je však příliš vysoké a jejich bezpečnost je pro nás na prvním místě. Nosorožci bez rohu jsou bezesporu lepší variantou než nosorožci zabití,“ uvedl ředitel královédvorské zoo Přemysl Rabas.

Ošetřovatelé Pamira před zákrokem uspali, veterinář s týmem specialistů roh odřízl motorovou pilou. Operace trvala necelou hodinu. Zvíře při ní mělo zakrytou hlavu a v uších špunty, aby bylo klidnější. „Zákrok proběhl bez komplikací,“ poznamenal kurátor nosorožců Jiří Hrubý.

Pro zvířata je procedura zcela bezbolestná, rohy mají podobné složení jako chlupy nebo nehty. Nosorožci nic necítí. „Navíc odstranění není nevratné, rohy zvířatům dorůstají,“ vysvětluje Rabas. Nebylo to poprvé, kdy experti provedli obdobný zásah. Zoologové rohy nosorožcům zkracují kvůli jejich bezpečnosti při transportech nebo ze zdravotních důvodů.

Dvorská zoo v současnosti chová 21 nosorožců, rohy odstraní všem zvířatům, u kterých to je potřeba. Někteří jedinci už rohy nemají. „Například samec Natal si je obrušuje sám, v takovém případě to tedy není nutné,“ dodává ředitel. Odstraněné rohy instituce uloží na bezpečném místě mimo areál zoo.

Po útoku ve Francii se ke stejnému zákroku už minulý týden odhodlala senegalská přírodní rezervace Bandia. Při krácení rohů tam pomáhali odborníci dvorské zoo. Odstranit rohy nosorožcům plánuje také například belgická zahrada Pairi Daiza.

Obrovská poptávka po rohovině zejména v asijských zemích je jedním z hlavních důvodů, proč nosorožci závratným tempem mizejí z volné přírody. V posledních letech pytláci v Africe zabili každý rok přibližně 1300 jedinců.

Tradiční čínská medicína přisuzuje rohovině zázračné léčivé účinky, velký zájem je také ve Vietnamu. Tamní rodiny za produkty z nosorožčích rohů neváhají utratit celoživotní úspory.

„Vědci však prokázali, že rohovina nemá zdravotní účinky, které jí jsou přisuzovány,“ upozorňuje Jan Stejskal, jenž má ve dvorské zoo na starosti zahraniční projekty.

Rohy patřící dvorské zoo už jednou ukradli

Útok pytláků v Thoiry není ojedinělým incidentem. Už v roce 2013 britská policie varovala zoologické zahrady v hrabství Kent, že by se jejich nosorožci mohli stát terčem útoku organizovaných pytláků.

Po celé Evropě od roku 2010 působí kriminální gangy zaměřené na vykrádání nosorožčích trofejí z muzeí a zámků. Do pašování rohů do východní Asie je podle informací policie a celníků zapojeno také několik skupin působících v České republice.

V roce 2011 zloději dokonce odcizili rohy, které dvorská zoo zapůjčila na výstavu o Africe na zámku v Napajedlích. Na rozdíl od zlodějů se už nikdy nenašly.

Východočeská zahrada se v záchraně nosorožců dlouhodobě angažuje. Do volné přírody vrátila osm zvířat, naposledy loni v létě poslala samici nosorožce dvourohého Elišku do tanzanského národního parku Mkomazi. Ve Dvoře Králové nad Labem se narodilo již 44 nosorožců dvourohých. V roce 2014 zoo demonstrativně spálila své zásoby rohoviny (více čtěte zde), na hranici skončilo více než 50 kilogramů.