Smogová situace vyhlášená už v pondělí přetrvávala i ve středu kvůli zhoršeným rozptylovým podmínkám na Ostravsku, Karvinsku a části Frýdecko-Místecka.
„Letos jde o druhou smogovou situaci v regionu. Loni ke stejnému datu jsme měli čtyři. Celková situace byla v roce 2017 o něco horší než v roce 2016, kdy panovaly výjimečně příznivé rozptylové podmínky,“ řekla Blanka Krejčí, vedoucí ostravského oddělení ochrany kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu.
Podotkla, že kvalita ovzduší na Ostravsku se zlepšuje. Od roku 2002 platí přísnější limity pro znečištění polétavým prachem a od loňského ledna nová pravidla pro vyhlašování a odvolávání smogových situací a regulací, respektive varování. „Zásadní změny se týkají hlavně koncentrací pevných částic menších než 10 mikrogramů,“ líčí Krejčí.
A právě na škodlivý polétavý prach chce nyní vedení Ostravy ještě víc zacílit svoji pozornost. Z ulic města mají zmizet tisíce tun prachu, a to díky celé řadě opatření.
„Emise prachu z průmyslových zdrojů poklesly na pět procent stavu z doby před 30 lety. Přesto stále nedýcháme kvalitní vzduch,“ uvedl ostravský primátor Tomáš Macura.
Jednoduché řešení podle něj není, protože znečištění způsobuje více vlivů. „S emisemi z Polska ani ‚nešťastnou‘ geomorfologií ostravské kotliny toho moc nenaděláme, ale dopady dalších vlivů postupně snižujeme,“ sdělil Macura s tím, že po vysázení 550 tisíc stromů a keřů se původně „černá“ Ostrava proměnila v jedno z nejzelenějších měst České republiky.
Podle radních toho město dělá pro zlepšení ovzduší mnohem víc. „Postupně ekologizujeme městskou hromadnou dopravu – v roce 2020 by už neměl náš dopravní podnik používat žádné vozy s dieselovými motory. Také přispíváme lidem na ekologické kotle. Jedno staré zařízení vyprodukuje až sto kilo prachu ročně. V první a druhé vlně už požádalo o kotlíkové dotace 1 055 Ostravanů. Po výměně jejich kotlů na tuhá paliva tak ubude ve městě přes 100 tun prachu,“ líčila náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.
Cíl Ostravy: Čistit komunikace ve městě jednou týdně
Další kilotuny prachu by měly z Ostravy zmizet díky mnohem častějšímu čištění cest, ale i chodníků.
„Podle zákona jsme povinni čistit komunikace dvakrát do roka. My je čistíme mnohem častěji, asi jednou za dva týdny. Loni díky tomu posbíraly jen čisticí stroje Ostravských komunikací 3,5 tisíce tun smetků, ve kterých převažuje prach. Dalších 500 tun smetků dostaly z ulic vozy Moravské Ostravy a Přívozu,“ řekl primátor Macura s tím, že si přejí ještě častější úklid.
„Naším cílem je zvýšit intenzitu úklidu tak, aby čisticí stroje projely od jara do podzimu každou ulici ve městě jedenkrát týdně,“ upřesnil Macura.
O nadlimitní čištění ulic chce město požádat i zástupce Moravskoslezského kraje a Ředitelství silnic a dálnic. O údržbu některých komunikací včetně úklidu se totiž nestará město, ale kraj či stát.
Ve čtvrtek radní diskutovali o potřebě častějšího čištění ulic i v jiných městech s ministrem životního prostředí v demisi Richardem Brabcem, který přijel do Ostravy.
„Řada měst a obcí by přivítala například finanční příspěvky na zametací, sběrné i kropicí vozy,“ míní náměstkyně primátora Šebestová.
Naopak zavedení nízkoemisních zón, které mají omezit množství škodlivin vypouštěných do ovzduší i sekundární víření prachu, zatím radní Ostravy moc reálně nevidí.
„Výsledky nové studie neprokázaly velký vliv na kvalitu ovzduší, přitom zavedení nízkoemisních zón je nákladné,“ řekl primátor. „Nejdříve musíme vše projednat s obvody a pak i v radě a zastupitelstvu města. Ale asi upřednostníme regulaci v době smogu,“ dodala Šebestová.
