Spojila je silvestrovská noc. První den loňského roku časně nad ránem společně odešli z baru, nachodili zhruba tři kilometry po Uherském Brodě, poté nasedli do taxíku a odjeli do domu obžalovaného.

Důvodem, proč se příběh jednoho náhodného sexu dostal až před zlínský krajský soud, je spor o to, zda byl dobrovolný, či vynucený.

„Žena popisovala tak silné ochromení strachem a pocit bezmoci, že v tu dobu nedokázala jednat logicky,“ uvedla soudní znalkyně v oboru psychologie.

Kolegyně z oboru psychiatrie potvrdila, že žena trpí posttraumatickou stresovou poruchou.

Soud ale příběhu tak, jak jej popsala čtyřiatřicetiletá poškozená, neuvěřil a muže zprostil obžaloby. Rozhodnutí není pravomocné. O sedm let mladší obžalovaný se práva na odvolání vzdal, státní zástupce si ponechal lhůtu.

„Pochybnosti zůstávají. To poškozená určovala trasu, kterou chodili po městě. V pokoji zůstala sama, ale nepokusila se odejít,“ řekl ve zdůvodnění rozsudku předseda senátu Radomír Koudela.

„Vypověděla, že v domě obžalovaného křičela, ale matka, která spala ve vedlejší místnosti, slyšela jen vulgární mluvu a výkřiky: já chci, já to chci,“ doplnil.

Výpověď matky považuje za věrohodnou i přesto, že jde o nejbližší příbuznou obžalovaného. Zapadá totiž do mozaiky, z níž se celý příběh skládá.

Mladému muži však předseda senátu připomněl, že by se měl zamyslet nad svým chováním. V průběhu vyšetřování totiž vyšlo najevo, že byl v minulosti agresivní vůči své partnerce.

Státní zástupce Leo Foltýn trvá na tom, že se skutek stal. Obžalovanému řekl, že je příliš nezkušený, aby znal psychologii ženy.

„To není stroj a není to muž. Skutečně z vás měla strach a na takový zážitek žena nikdy nezapomene,“ uvedl v závěrečné řeči.

Žena si za celou dobu neřekla o pomoc

Poškozená hovořila o tom, že ji mladík obtěžoval už v baru. On zase vypověděl, že hrál s kamarádem šachy a ženy si všiml proto, že byla hlučná a hajlovala. Setkali se na chodbě, kam šli oba s cigaretou.

„Oslovila mě, vyptávala se mě, vedla řeči o sexu a lákala mě, ať jdu za ní na toaletu,“ popsal.

Žena naopak tvrdila, že ji na toaletě překvapil a osahával. Ubránila se a podařilo se jí muže vyhodit. Když se po čase vydala domů, přidal se k ní.

„Chodili jsme, myslela jsem si, že se ho zbavím. Nechtěla jsem jít domů, bála jsem se, že by šel za mnou. Doma nikdo nebyl, manžel byl v práci,“ popsala.

Podle něj šli společně za vidinou sexu. Jen se nemohli domluvit, zda k němu, či k ní. Obešli část Brodu, pohybovali se mezi domy, lidmi i v místech travnatých.

„Tam by se dal očekávat predátorský útok. Ale nepřišel,“ upozornil Koudela.

Podle muže šli nejprve k ženě domů, to si ale rozmyslela a vedla jej na jinou adresu. Když měl chůze dost, zavolal taxi a nabídl jí, jestli chce jet s ním. Shodně uvedli, že do vozu nastupovali každý jinými dveřmi. Taxikáři žena o pomoc neřekla.

„Byla jsem tak ochromená, že jsem nemohla ani promluvit,“ tvrdila před soudem.

V domě, kde mělo k násilnému činu dojít, žije babička a rodiče obžalovaného. Jeho babička i matka slyšely poškozenou mluvit, starší z žen před domem, druhá pak uvnitř domu.

Poškozená naopak vypověděla, že v domě pouze neartikulovaně vykřikla, pak ale rezignovala, protože neměla šanci se ubránit. To je podle znalkyň pro oběti podobných činů typické.

Ženu zkoumaly znalkyně v oboru psychologie a psychiatrie. Oběma řekla, že měla v minulosti psychické potíže, nezmínila však, že byla v této souvislosti hospitalizovaná. Překvapilo je to, nicméně uvedly, že by to závěry jejich zkoumání nezměnilo.

Soudce Koudela během zdůvodnění rozsudku zkritizoval práci vyšetřovatelů. Nelíbila se mu laxnost v zajišťování výpovědí svědků i délka vyšetřování.

„Musím dát najevo nespokojenost. Vyšetřování nepříliš složitého případu trvalo déle než rok a iniciativa policie po oznámení nebyla nijak významná,“ uvedl Koudela.