Před 70 lety vznikl podnik Tesla, na Valašsko lákal vzdělané techniky

  9:04
Před sedmdesáti lety byl v Rožnově pod Radhoštěm ustaven národní podnik Tesla, který se stal osudem několika generací a změnil podobu celého města. Patří mezi legendární značky, vyráběla se zde elektronika, televizory nebo radiomagnetofony.

Tesla se stala kultovní značkou, v 80. letech zaměstnávala 8 500 lidí. | foto: Archiv Valašského muzea v přírodě

Vznikl 26. července 1949 a brzy se stal tím, co znamenala továrna Baťa pro nedaleký Zlín.

Rozvoj Tesly byl totiž těsně spjatý s rozmachem celého regionu. Rožnov, v němž ještě na konci 40. let žilo jen tři tisíce lidí, se během čtyř dekád rozrostl na 18 500 obyvatel. Stavěla se rozsáhlá sídliště, silnice a nové veřejné budovy či školy.

„Tesla měla zcela zásadní vliv na celý mikroregion Valašska ve všech oblastech lidského života. Díky ní se povznesla životní úroveň obyvatelstva regionu, stala se celoživotním osudem několika generací,“ poznamenal Zdeněk Cvikl z Valašského muzea v přírodě, který byl kurátorem výstavy (Ne)zapomenutá Tesla v roce 2014.

Tesla se opravdu stala středobodem společenského, sportovního i kulturního dění. Bylo to logické, právě takto za éry socialismu fungovaly největší továrny ve městech. Ještě v roce 1989 v ní mělo práci téměř 8 500 lidí.

„S mírnou nadsázkou lze říci, že téměř každý druhý obyvatel Rožnovska byl zaměstnán v Tesle,“ dodal Cvikl.

Chybělo přitom málo a v Rožnově na sklonku 40. let vznikl velký textilní podnik. Toto odvětví zde mělo a má tradici díky firmě Loana, ale stát svůj původní plán nakonec přehodnotil. Komunistický režim, který byl u moci od února 1948, chtěl totiž zřejmě chránit svůj strategický průmysl.

Z Varnsdorfu, který ležel těsně u hranic s Německem, proto přenesl na Valašsko výrobu vakuové techniky, což byly všechny druhy žárovek a elektronek. Nakonec se tady sériově vyráběly elektronky, jež od roku 1967 vystřídaly integrované obvody.

Obrazovky dobyly svět

Prvním výrobkem, který z Rožnova vzešel, byla vysokotlaká rtuťová výbojka pro horské slunce. V dalších letech pak přibyly germaniové diody a tranzistory, integrované obvody či už v 50. letech obrazovky pro černobílé televizory, které proslavily Teslu po celém světě.

„S rostoucí výrobou rostly také úhlopříčky televizorů, které se pohybovaly okolo 52 centimetrů. Na tehdejší dobu nevídané rozměry si získaly přezdívku ‚domácí kino‘,“ uvedl Cvikl.

Fotogalerie

Obrazovky se odsud vozily i na Západ. Nevadilo ani to, že Tesla kvůli embargu nemohla technologie odkoupit ze zahraničí a musela si sama vyrábět jednotlivé materiály. Jedinou výjimkou se stala spolupráce s japonskou firmou Toshiba, od níž počátkem 80. let získala licenci na výrobu barevných televizních obrazovek.

„V té době patřila výroba v Rožnově k nejmodernějším v Evropě,“ upozornil Cvikl.

Tesla stále rostla a prostor už jí nestačil. Na místě atletického stadionu v Rožnově proto vznikla nová výrobní hala na tehdejší poměry s neuvěřitelnou plochou 26 tisíc metrů čtverečních.

Kromě televizorů se v 80. letech staly hlavním výrobním artiklem také polovodičové součástky a integrované obvody. Podnik se pustil rovněž do výroby křemíkové desky, tedy produktu, který je i dnes doslova rožnovským klenotem. Měla díky tomu v socialistickém Československu monopol na výrobu křemíku, který je sice po kyslíku nejrozšířenějším prvkem na Zemi, jenže v čisté formě jej nelze nalézt.

Továrna přitom dlouhá léta narážela na velký problém: jak do malého města na Valašsku přilákat kvalifikované vývojáře, techniky a inženýry, kteří absolvovali studijní obory vysokých škol v Praze a Brně?

„Výchova nových kvalifikovaných pracovníků vedla ke vzniku střední průmyslové školy elektrotechnické (takzvané vakuovky) a učiliště (z roku 1951), které cíleně a systematicky připravovaly budoucí zaměstnance Tesly,“ popsal kurátor výstavy.

V 70. a 80. letech se Tesla podílela na vybudování specializovaných pracovišť a laboratoří na Vysokém učení technickém v Brně, čímž si zajišťovala přísun nových technických „kádrů“.

„Rožnov pod Radhoštěm byl v 80. letech díky národnímu podniku Tesla městem s nejvyšší koncentrací středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí,“ zmínil Cvikl.

Rozdělení podniku

Sametová revoluce v roce 1989 ovšem nejslavnější éru Tesly utnula. Brzy bylo jasné, že v nových tržních podmínkách a bez celostátního direktivního řízení nemůže tak mamutí podnik fungovat. Na jaře 1990 začala privatizace, při níž se firma rozdělila na čtrnáct samostatně hospodařících jednotek.

„Již od roku 1992 vznikaly v areálu nové společnosti, které si z bývalé Tesly Rožnov převzaly převážně jen zkušenosti, ale kapitálové propojení zde nebylo žádné,“ podotkl Cvikl.

„Dnes zde působí více než stovka obchodních společností a je nespornou skutečností, že díky entuziasmu dřívějších tesláků se podařilo bez jakékoli materiální či finanční pomoci státu zvládnout společenské změny bez dramatických otřesů v sociální oblasti,“ doplnil.

Významným příkladem je společnost ON Semiconductor, která vznikla v roce 1999 jako jeden z přímých nástupců Tesly a zabývá se návrhem integrovaných obvodů, výrobou křemíkových desek a polovodičových čipů.

Dává práci asi dvěma tisícovkám lidí, díky čemuž je největším zaměstnavatelem v regionu, a na odborné úrovni patří mezi světovou špičku.

Spadá sem také firma Remak, což je největší tuzemský výrobce vzduchotechnických zařízení, nebo společnost Retigo, což je výrobce konvektomatů.

Autor: