Data o průměrné produkci odpadů za rok 2015 (zatím nejnovější čísla, která jsou k dispozici) ukazují, že jeden člověk tu vyprodukoval 172 kilogramů směsného komunálního odpadu ročně.

To řadí zlínský region na absolutní špičku v republice. Pro srovnání – nejhorší byl Středočeský kraj s 241 kilogramy na osobu.

„To, že obce a města ve Zlínském kraji mají produkci odpadu asi o 30 kilogramů nižší, než je republikový průměr, je velmi pěkné číslo,“ vyzdvihl specialista na odpadové hospodářství Milan Havel ze spolku Arnika.

Od roku 2020 budou platit přísné normy

Důležité je to zejména kvůli splnění přísných evropských směrnic. Podle nich bude v roce 2020 možno skladovat pouze 100 kilogramů směsného komunálního odpadu na osobu, což zatím drtivá většina měst a obcí v zemi nesplňuje.

Mezi jednotlivými městy a obcemi jsou navíc velké rozdíly. „To se týká i Zlínského kraje. Rozpětí je zhruba od 60 do 400 kilogramů na osobu,“ zmínil Havel.

Hledat příčiny je podle něj velmi složité. Na to, kolik odpadků v popelnicích skutečně skončí, má totiž vliv velké množství faktorů. A nejde jen o to, jak lidé odpad třídí.

„Roli hraje osvěta, způsob nakládání s bioodpady či frekvence svozu odpadu. Tady platí, že obce, které svážejí jen jednou za 14 dní, produkují významně méně odpadu než ty, které ho sváží jednou za týden. Největším producentem odpadu je totiž prázdný koš,“ uvedl odborník.

Naráží na skutečnost, že domácnosti, které mají více prostoru pro odkládání odpadků, jich také více vyprodukují.

Roli podle něj hraje také lepší plynofikace Zlínského kraje i dobré výsledky z rekreačních oblastí, kde tradičně vzniká velké množství komunálního odpadu.

Důležité je také, že velmi slušná čísla mají velká města. Nejúspěšnější z nich je Vsetín, kde každý člověk vyprodukoval v průměru 142 kilogramů směsného odpadu. Republikový průměr je přitom okolo 200 kilogramů na osobu.

„Je velmi těžké říct, proč jsme v této statistice tak úspěšní, protože například v třídění odpadu máme stále rezervy,“ míní referentka odpadového hospodářství vsetínské radnice Vlasta Živocká.

Roli podle ní může hrát i menší kupní síla nebo fakt, že část odpadů přímo zpracují technické služby, například v komunitních kompostárnách. Pod 150 kilogramů na obyvatele, což je limit, který bez problémů plní v sousedním Rakousku či Německu, se dostaly také Kroměříž nebo Otrokovice.

Města se snaží podporovat i třídění bioodpadu

Motivovat obyvatele se snaží i ve Zlíně či Uherském Hradišti, kde radnice navyšují počty sběrných nádob či pořádají osvětové akce.

Například ve Starém Městě se zase osvědčil pytlový sběr plastů za pomoci čárových kódů. Každá domácnost, která odevzdá plný pytel, má nárok na slevu (více zde).

Republikovou raritou je obec Štítná nad Vláří – Popov, kde jeden člověk vytvoří pouze necelých 40 kilogramů odpadu ročně, což je na dvoutisícovou obec něco nevídaného.

„Této problematice se věnujeme už od roku 2003 formou osvěty na webu i v našem zpravodaji,“ uvedl starosta Václav Strnad.

Podle odborníků je důležité i to, jak města nakládají s bioodpady. Tráva, listí či slupky od banánů totiž často končívají v popelnicích na běžný směsný odpad.

„Pozitivní je, že města začala třídění bioodpadu podporovat, tento faktor dobře funguje právě ve Zlínském kraji. Ve všech úspěšných městech se bioodpadu vytřídí nadprůměrné množství,“ zdůraznil Havel.

Pomáhají speciální nádoby, kompostárny, ale i sami obyvatelé. „Jsme specifičtí v tom, že lidé jsou zvyklí přírodní odpad zpracovávat sami,“ podotkla mluvčí vsetínské radnice Adéla Kousalová.

I když v samotném třídění odpadu patří Zlínský kraj stále do republikového průměru, i v tomto ohledu se místní zlepšují. Loni tu každý v průměru vytřídil 44 kilogramů odpadků, což je o 3 kilogramy na osobu víc než předchozí rok. V třídění papíru pak patří k nejlepším.

Kraj chce v tomto trendu pokračovat. Letos má proto v plánu obnovit a rozšířit sběrnou síť nádob na tříděný odpad.

„Zakoupeno bude 289 kontejnerů o různém objemu za bezmála 3 miliony korun, které budou následně bezplatně zapůjčeny obcím. Na základě požadavku obcí budou nakoupeny také pytle, boxy nebo sady tašek na třídění odpadu,“ nastínila radní pro životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková.