Učitelé scházejí, přesto mají školy ve Zlínském kraji výborné výsledky

  13:28
Sehnat ve Zlínském kraji učitele pro první stupeň základní školy nebo do hodin matematiky, fyziky či chemie je problém. Ředitelé, kterým se to podaří, pak obvykle mluví o štěstí. Platí to u základních i středních škol.

ilustrační snímek | foto:  František Vlček, MAFRA

„Nabídek od češtinářů mám dostatek, ale o učitele přírodovědných předmětů prakticky nezavadíte,“ potvrdil ředitel zlínské střední průmyslové školy Radomír Nedbal.

Sám má momentálně inzerát na specializovaném serveru zkola.cz, že přijme učitele angličtiny a tělocviku. „Takovou konkrétní kombinaci se mi zatím nedaří sehnat,“ posteskl si.

I přes tyto problémy je situace ve školách napříč Zlínským krajem lepší než jinde v zemi. Vyplývá to z výsledků průzkumu České školní inspekce, která zjistila, že je tady nejvyšší počet kvalifikovaných učitelů. Konstatovala také, že od roku 2015 jejich počet neustále roste.

Aktivní inzeráty škol se ale počítají v desítkách. Nejčastěji se mezi nimi opakuje požadavek na učitele prvních až pátých tříd.

„Těch zkrátka není dost,“ uvedla ředitelka Základní školy T. G. Masaryka v uherskohradišťských Mařaticích Jana Uherková. „My třeba potřebujeme přijmout člověka na částečný úvazek, což je ještě větší problém,“ upozornila.

U prvostupňových učitelů se navíc rozlišuje, jestli budou učit první třídu, nebo starší děti. Do prvních tříd totiž ředitel jen zřídka obsadí čerstvou absolventku.

„Tam musí být člověk, který má zkušenosti,“ potvrdila ředitelka Základní školy Emila Zátopka ve Zlíně Jana Kříčková.

Kromě toho chybí hlavně učitelé přírodovědných předmětů. A ani vyhlídky do budoucna nejsou nejlepší. „Přírodní vědy jsou obtížné, mladým lidem se do studia nechce, a tak vychází z ročníku třeba jen jediný absolvent,“ vysvětlila ředitelka Základní školy v Hošťálkové Dana Černíková.

Také ona mluví o štěstí, že se jí podařilo zajistit učitele s aprobací matematika a fyzika. Inzerát dávala nadvakrát, poprvé bez odezvy.

„Na druhý se ozvalo pět lidí, z toho jeden ještě dokončuje studia,“ upozornila. Sama ale takový zájem považuje spíš za anomálii. „Problém tady je a poroste,“ je přesvědčená.

Absolventů je pořád málo

Kromě toho, že učitelů je málo, také stárnou. Podle informací Zlínského kraje dosáhne v příštích šesti letech téměř polovina učitelů v kraji důchodového věku.

„I kdyby nastoupili všichni studenti, kteří odtud pocházejí a jsou dnes na pedagogických fakultách, nebude to stačit,“ uvedl už dříve krajský radní odpovědný za školství Petr Gazdík.

Situaci nepomůže ani to, že je podobná v celé zemi. Průměrný věk kantorů se pohybuje mezi hodnotami 45,9 a 51,4 roku a Zlínský kraj je ve stejném pásmu.

Ředitelé středních škol jsou na tom podobně jako kolegové na základních školách. Kromě toho se ale potýkají i s nedostatkem učitelů odborných předmětů. Třeba zmíněné průmyslovce ve Zlíně schází elektrotechnický inženýr.

„Strojírenské a stavební obory se nám podařilo pokrýt, elektro hledáme,“ potvrdil ředitel Nedbal.

Naproti inzerátům škol je ale také poptávka od učitelů, kteří hledají místo. Je jich méně, ale jsou. Důvod, proč se nepotkají, je obvykle v tom, že se nechtějí stěhovat či dojíždět na větší vzdálenost.

Odpověď na otázku, proč je v kraji víc kvalifikovaných učitelů než jinde, pravděpodobně souvisí se socioekonomickou situací regionu.

Kvalitu dělají učitelé

Vzdělání tady lidé považují za důležité, to se pozitivně odráží na školách, které efekt vrací mezi veřejnost. Rodiče se zajímají o dění ve školách a komunikují s nimi. Ze zprávy školní inspekce se dá vyčíst, že víc než polovina zdejších kantorů považuje komunikaci s rodiči za bezproblémovou.

Může se to zdát málo, jenomže nad hranicí 50 procent se pohybují už jen Pardubický a Olomoucký kraj. Ve všech ostatních se školy s rodiči dorozumívají obtížněji. Kromě toho mají zdejší žáci a studenti nejnižší počet neomluvených hodin a častěji než jinde jsou schopni dokončit střední školu.

„To, že tady má důraz na vzdělání tradici a lidé důvěřují školám, je znát. Souvisí to i s dobrými výsledky,“ míní Gazdík.

Maturanti jsou dlouhodobě druzí nejlepší v zemi hned po Praze. Dobře hodnocené jsou ale už základní školy. Při testování v 5. ročnících vykazují žáci průměrné znalosti, v 9. třídě už se dostávají nad celostátní průměr.

„Zásadní roli hrají ředitelé škol, proto je pečlivě vybíráme,“ připomněl Gazdík. „A klademe jim na srdce, aby stejně pečlivě vybírali učitele, protože oni dělají tu kvalitu.“