Města chrání stromy před suchem, pořizují ve velkém zavlažovací vaky

  13:04
Sucho a tropické teploty, které v posledních letech trápily města, mění systém péče o zeleň. Radnice kvůli suchu ve velkém nakupují zavlažovací vaky a jiná je i skladba stromů, které tvoří mladou výsadbu.

Vaky z nichž postupně uniká voda, už rozmístili také v Bystřici pod Hostýnem. Právě mladé stromky sucho ohrožuje nejvíc | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

„Duby a jedle nám ve Zlíně příliš nejdou, proto se snažíme volit takové dřeviny, které sucho lépe snáší. Osvědčily se nám habr, javor a borovice,“ přiblížila arboristka ze zlínského magistrátu Marie Surovcová.

Každoročně město vysadí mezi 250 a 300 mladými stromky, část z nich jako náhradu za ty, které uschly. Loni jich napočítali 70, letos už stovku.

„Sucho je dlouhodobé, a to se projevuje. Strom je třeba dva roky v pořádku, třetí rok uschne. Je to věčný boj,“ dodala odbornice.

Kromě toho letos nakoupili prvních 50 kusů zavlažovacích vaků, celkem za 35 tisíc korun. Pomocí speciální technologie, mikroděr a pórů, se z nich postupně uvolňuje voda přímo ke kořenům stromu. Vejde se do nich 50 litrů vody a funkční mají vydržet deset let. Prakticky okamžitě ale několik vaků od stromů zmizelo.

Dostaly je třeba mladé lípy u Velkého kina, protože vydlážděná plocha, kterou kolem sebe mají, se v tropických dnech rychle rozpálí.

Další pracovníci umístili k vysazeným dubům, právě kvůli jejich nižší odolnosti proti suchu.

Vaky přitahují vandaly a zloděje

Zkušenosti s vaky mají i jiná města a shodují se, že pomáhají. Třeba v Rožnově pod Radhoštěm je umístili ke dvacítce muchovníků, které rostou kolem Masarykova náměstí. Připravené je mají i u stromů ve Valašském Meziříčí.

„Je to efektivnější než klasická zálivka z cisterny,“ ujistil ředitel tamní společnosti Městské lesy a zeleň Marek Netolička.

Výhodou je snadná aplikace, nevýhodou, že přitahují vandaly, a jak se ukázalo ve Zlíně, i zloděje.

Poprvé je letos využijí také v Kroměříži. Pořídili jich rovnou 80. Také tady je dostanou mladé stromky do čtyř let od výsadby. Do městské zeleně se prosazují dřeviny, jako jsou trnovníky, jerlíny nebo třeba svitel.

Pod vyšší trávou půda nevysychá

Letošní deficit vody ještě není tak velký jako v předchozích letech. „Naplno ještě neudeřilo, vláha v zemi je. Ale dá se předpokládat, že sucho přijde,“ mínil správce veřejné zeleně ve Vsetíně Petr Mikulík.

Momentálně ve městě ví o desítce stromů, které usychají. Na podzim je budou kácet.

„Je za tím víc faktorů, ale sucho je jedním z nich. Stromy to oslabí, pak je snadněji napadnou houbové choroby nebo jiní škůdci. Ve městě se k tomu přidávají další stresové vlivy,“ vysvětlil Mikulík. S vaky zatím zkušenosti nemá, plánuje je ale v příštím roce.

Pomoci mohou zahradníci stromům i tím, že při výsadbě přimíchávají do půdy takzvané hydroabsorbenty. Látky, které poutají vodu, ji pak delší dobu udrží u kořenů stromku.

Zároveň letos města řeší otázku, jak často sekat trávu. Ocitají se tak mezi dvěma protichůdnými tábory. Lidé se rozdělili na ty, kteří nechtějí sekat, protože pod vyšší trávou půda nevysychá. Ti druzí zase varují před klíšťaty a alergeny.

Správci městské zeleně tak budou hledat kompromisy. „Vytipovali jsme lokality, například v parku na Trávníkách, kde budeme testovat vyšší porost. A uvidíme, jaké reakce budou převažovat,“ popsal Mikulík.

Města sází stromy a narušují obrubníky

Jak udržet vodu ve městě, aby zeleň neusychala, řeší města už několik let. Například ve Valašských Kloboukách loni přerušovali obrubníky, aby se voda po deštích dostávala i do půdy a neodtékala všechna do kanalizace.

Ve Slavičíně letos přišli s plánem vysadit 500 nových stromů. Vzniknou tak aleje podél polních cest a cyklostezek.

„Chceme obnovit původní funkce krajiny, jakými jsou zadržování vody, útočiště pro drobné živočichy a hmyz, a také vytvořit a zkvalitnit pro lidi trasy k procházkám,“ vysvětlil starosta města Tomáš Chmela. Jedna z alejí bude lemovat třeba stezku do městské části Divnice.

Vysázet chtějí hlavně tradiční ovocné odrůdy. Rozpočet, který počítá i se zaléváním v prvních třech letech po výsadbě, je 1,3 milionu korun. Z toho 85 procent má pokrýt dotace.

„Bez možnosti dotace i na následnou péči bychom asi do projektu nešli. Při současném počasí je péče o mladé stromky, aby vůbec přežily, velmi náročný úkol,“ podotkl Chmela.

Zavlažovací vaky využívají také třeba v Uničově na Olomoucku: