Oprava Velkého kina ve Zlíně ještě nezačala, a už stojí dva miliony

  8:26
Velké kino ve Zlíně, které bývalo největším promítacím sálem v Evropě, je už třetím rokem zavřené. Za tu dobu kolem něho vyrostlo oplocení, radnice sestavila pracovní skupinu, která řeší jeho budoucnost, proběhla řada jednání se stavaři, statiky, památkáři.

Velké kino ve Zlíně je už od roku 2016 zavřené. Stále není jasné, co s ním bude dál. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Radní mluvili o tom, že promítací sál musí být víceúčelový a v budově by mohlo být muzeum kinematografie. Avšak definitivní rozhodnutí zatím nepadlo. A hned tak ještě nepadne.

Radnice tři roky po uzavření Velkého kina vybrala firmu, která by v rámci takzvaného soutěžního dialogu měla ve spolupráci s odborníky zjistit, jakou náplň by památkově chráněné Velké kino mohlo mít a jak by mohla vypadat jeho chystaná rekonstrukce, která může stát přes 300 milionů korun.

Ve smlouvě s firmou Moba studio z Prahy na téměř 2,3 milionu korun se mimo jiné uvádí „… (město) nemá doposud jasnou představu o způsobu řešení využití jeho (Velkého kina) prostor.“

„Jde o architektonickou soutěž ve formě soutěžního dialogu. Město s ní nemá zkušenosti, proto jsme potřebovali administrátora, který ji umí vést,“ nastínil primátor za ANO Jiří Korec.

„Můžeme v průběhu řízení komunikovat s architekty, připomínkovat návrhy, říkat, co je dobré a co je špatné. Nebude to tak, že zadáme podmínky soutěže a pak se budeme půl roku obávat toho, jaký bude výsledek,“ vysvětluje Korec.

„Chceme, aby tam zůstalo kino, ale mělo více funkcí. V průběhu soutěže budeme mít možnost říct, co by nám tam připadalo vhodné,“ podotkl Miroslav Adámek, náměstek přes kulturu za STAN.

Velké kino město uzavřelo prakticky ze dne na den, protože bylo podle statického posudku v havarijním stavu a jeho nosné konstrukce byly poškozené (viz též Největší kino v Česku má narušenou statiku, další promítání by byl hazard). Od té doby město řeší, co s ním, ale viditelný výsledek není – kromě oplocení – zatím žádný.

Posun, byť zatím papírový, nastává až teď při zadání soutěže. Ovšem opozice z toho nadšená není. Myslí si, že si město mohlo takové řízení zajistit samo a ušetřit stovky tisíc korun.

Zbytečně drahý servis, tvrdí opozice

„Jsem přesvědčený, že ve Zlíně je dost dobrých odborníků na to, aby se dokázali postarat o takovou ikonu, jakou je Velké kino,“ řekl zastupitel ze sdružení Rozhýbejme Zlín Ivo Mitáček.

„Je to zbytečně drahý servis, který radní mohli zajistit jiným vhodným způsobem. Částka na mě nepůsobí seriózně. Z obsahu smlouvy nevyplývá, co by mělo odpovídat takové hodnotě zakázky,“ míní.

Vadí mu, že v předmětu náplně smlouvy jsou mimo jiné uvedeny body, jako třeba vedení dialogu s účastníky řízení nebo organizační zajištění hodnotící komise. To by si podle Mitáčka měla zajišťovat radnice.

„Po třech letech jsme ve stadiu, že nevíme, co s Velkým kinem, tak to dáme firmě z Prahy,“ podotkl Mitáček.

„Nevím, jestli na radnici není dost kvalifikovaných lidí a město musí takto investovat. Částka je dost vysoká,“ reagoval opoziční zastupitel Čestmír Vančura z hnutí Zlín 21, který je v pracovní komisi, řešící budoucnost Velkého kina. Je také majitelem zlínského dětského filmového festivalu, jehož část programu se dříve ve Velkém kině odehrávala.

„Ve smlouvě bych některé věci formuloval jinak. Souvisí to ale s tím, jak město připravuje investice,“ naznačil Vančura.

Vedení radnice říká, že i s ohledem na další větší plánované akce, jako je třeba modernizace náměstí Míru, nemá k dispozici dostatek architektů a projektantů.

„Soutěžní dialog je nový trend, vybraná firma má zkušenosti a dobré reference,“ zmínil Korec. „Dokázal bych si představit, že bude cena nižší, ale jde o Velké kino. Nechceme někoho, kdo se na tom bude učit stejně jako my,“ doplnil.

Výběrové řízení na administrátora soutěže vypsala loni v říjnu krátce po komunálních volbách ještě bývalá městská rada, v níž seděli Korec i Adámek, jen na opačných postech. Už v listopadu posvětila výběr jediného zájemce, který se přihlásil (Moba) nová rada, v níž už byli také zástupci KDU-ČSL, ODS a STAN.

Nebylo z čeho vybírat

„V tomto případě jsme respektovali to, jak to předchozí rada nastavila. Částka je opravdu hodně vysoká, takže doufám, že ten, kdo to připravil, si to na konci obhájí a městu se to nakonec vyplatí,“ uvedl lidovecký náměstek Jiří Dufek.

Podle Transparency International je v pořádku, že si město na takovou zakázku najalo externí firmu.

„Ale v ceně jsou zahrnuty i služby, které město nemusí využít, například právní služby při řízení před antimonopolním úřadem, takže je logické, že si dodavatel musel i tyto teoretické služby do nabídkové ceny zahrnout, což může zvyšovat cenu,“ uvedl právník Transparency Petr Leyer.

Zmínil i to, že město nechalo na výběr administrátora krátkou dobu. „Město tedy ve výsledku obdrželo jen jednu nabídku a nemohlo proběhnout konkurenční srovnání, které by mohlo znamenat snížení ceny,“ dodal Leyer.

Autor: