Poslední zdražování jízdenek v MHD zažili obyvatelé Zlína v roce 2011. Dlouhých osmnáct let se nezměnila cena pasu pro seniory a loni dostali slevu také školáci, kteří za roční jízdné platí 330 korun.
Rozhodnutí vedení Zlína, která šetří peněženku obyvatel, ale mají zároveň dopad na hospodaření města.
„Do budoucna nám to může způsobit finanční problémy. Podíl našeho příspěvku stoupá a rostou osobní náklady, které se budou ještě zvyšovat. Obávám se, že dopravní společnost může výrazně zahýbat s naším rozpočtem. Jen snažit se o nápravu nestačí, chce to razantní zásah,“ řekl na posledním jednání zastupitelů Tomáš Dudák (Zlín 21).
Vyšší provozní náklady, a tudíž vyšší příspěvek od magistrátu, se totiž netýkají pouze Dopravní společnosti Zlín–Otrokovice (DSZO).
Kvůli zvyšování mezd stoupají náklady na provoz také v jiných společnostech, kterým město přispívá. A problém je, že stoupající provozní náklady by pak v budoucnu mohly snížit výdaje na investice.
V roce 2016 tvořily celkové provozní náklady Zlína 1,143 miliardy korun. Loni se už přehouply přes 1,277 miliardy. Radnice dala například 211 milionů korun na mzdy, 27 milionů do odpadového hospodářství, 66 milionů městské policii, 57 milionů divadlu a 38 milionů zoo.
Možností, jak zvýšené náklady řešit, však není mnoho.
„Chceme zamezit tomu, aby naše organizace, obrazně řečeno, chodily na město s nataženou rukou. Naopak by měly generovat zisk,“ uvedl pro MF DNES primátor Jiří Korec (ANO). „Dopravní podnik je složité a citlivé téma, ale do budoucna není možné neustále sanovat náklady, které by mohly zahýbat s naším rozpočtem,“ dodal.
Dražší jízdné? Zatím ne
Dotace na provoz DSZO se v posledních letech zvyšují. Peníze na něj každoročně posílají města Zlín, které je většinovým vlastníkem, Otrokovice, Želechovice nad Dřevnicí, Bělov a krajský úřad.
V roce 2016 činil příspěvek Zlína 93 milionů korun, loni už to bylo přes 117 milionů. Stejně tak přidávají i Otrokovice a Želechovice. Kraj dává stabilně pět milionů korun. Naopak tržby dopravního podniku klesají. Před třemi lety si za přepravu cestujících vydělal 113 milionů korun, loni o milion méně.
Náklady na provoz přitom za stejnou dobu stouply o 27 milionů na 277 milionů korun. Stále více peněz vyplácí DSZO také na mzdách, přestože počet zaměstnanců klesá. V roce 2016 to bylo 132 milionů korun, loni 154.
Zástupci Zlína teď chtějí vědět, jak je MHD využívaná, kolik lidí a s jakými jízdenkami nebo pasy s ní jezdí. Opozice žádá například snížení frekvence spojů nebo zvýšení cen jízdenek.
„Je to vážný problém. Překvapuje mne, že třeba u tepla rostly náklady čtyři roky a nic jsme nezdražovali,“ prohlásil zastupitel Čestmír Vančura (Zlín 21).
Dražší jízdné ale může podle Korce cestující spíše odradit. Město navíc razí opačný trend, zaváděním různých slev a pasů se snaží více lidí do MHD přilákat a snížit už tak vysoké dopravní zatížení především centra Zlína.
„Zvažujeme různé varianty řešení, například zohlednit zvýšené provozní náklady v poplatku za komunální odpad, který jsme dlouho nezdražovali,“ naznačil ekonomický náměstek primátora Bedřich Landsfeld (STAN).
Vedení DSZO se k tématu nechtělo vyjadřovat. Mluvčí Vojtěch Cekota pouze sdělil, že změny cen jízdného nezávisí na libovůli managementu, ale na politickém rozhodnutí zástupců Zlína a Otrokovic.
Jestli magistrát ke zdražení přistoupí, není jisté. Zřejmě bude nejdříve chtít analýzy toho, co se v takovém případě stane.
„Potřebujeme je, abychom mohli říct, kde je možné náklady přenést na občany, co to udělá s příjmy společností a které služby budeme preferovat,“ dodal Korec.
