Nebojte se být první a nejlepší, radil by Baťa dnešním podnikatelům

  17:28
Před 125 lety vznikla ve Zlíně firma, která je stále historicky nejproslulejší a nejúspěšnější českou společností. Z odkazu a myšlenek Tomáše a Jana Antonína Baťových čerpají podnikatelé i dnes.

Baťova síla byla v tom, že každý svůj záměr dokázal lidem přesvědčivě vysvětlit. Fotografie ho zachycuje na balkoně radnice v roce 1932. | foto: Státní okresní archiv ve Zlíně

Nezaměstnanost ve Zlínském kraji se stále drží kolem dvou procent, firmy dlouhodobě bojují s nedostatkem lidí, průměrná mzda sice přesáhla 30 tisíc, i tak ale zůstává jednou z nejnižších v republice.

„Co by na to řekl Tomáš Baťa? Co by řekl na to, že Českou republiku během deseti dvaceti let nejmasivněji zasáhne postupující vlna automatizace a zvýšený požadavek na vyšší vzdělání? Jak by reagoval na to, že se to dotkne velké části pracovních míst?“ zamýšlel se Bohumil Kartous, rodák z Kroměříže, publicista, analytik a autor každoročního Auditu vzdělávacího systému v ČR.

Byl jedním z řečníků mezinárodní konference Baťův odkaz Evropě pořádané Univerzitou Tomáše Bati a Nadací Tomáše Bati.

Do Zlína na ni přijelo osm desítek osobností z celé republiky i zahraničí. Podnikatelé, personalisté, analytici, manažeři, ředitelé nadnárodních firem i akademici 

Principy, systémy a myšlenky, které zakladatelé společnosti Baťa během své historie používali a kterými se řídili, totiž inspirují a pomáhají i po 125 letech.

„Můžeme působit jako konzervativní firma, ale i v tom je naše výhoda. Pořád udržujeme některé baťovské provozní tradice, například to, že se ptáme, jestli je opravdu potřeba něco měnit, když to funguje tak, jak to je,“ naznačil Martin Horsák, absolvent zlínské Univerzity Tomáše Bati a v současné době finanční ředitel Baťa Central Europe.

Společnost rozšířená po celém světě mimo jiné stále udržuje ruční výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí, kde zaměstnává 150 lidí. Část výroby z Číny také vrací zpět do Evropy. A rozhoduje se, do jaké míry bude obuv prodávat prostřednictvím internetu.

Narušujeme základní baťovský princip

„Stojíme na stejné křižovatce jako firma Baťa po druhé světové válce, kdy musela celé své impérium obnovit. I my musíme přemýšlet, co bude za dvacet třicet let a jak reagovat na nové trendy,“ konstatoval Horsák.

Právě fakt, že se Tomáš Baťa snažil být co nejblíže k zákazníkovi, je podle odborníků pro současnou českou ekonomiku podstatný.

Fotogalerie

„Místo toho, aby ve Zlíně dělal boty a vozil je po světě, tak postavil sedmdesát měst v zahraničí a vyráběl je tam. My vyrábíme věci co nejdál, vozíme je sem a tam po celé zeměkouli a narušujeme tento základní baťovský princip,“ zdůraznil mezinárodně uznávaný ekonom Milan Zelený, který přednáší na univerzitách v USA, Indii, Číně i ve Zlíně.

Podnikatelé v kraji napříč obory i svou velikostí ale hledají řešení také v personální otázce. Strojírenské, gumárenské nebo letecké firmy, které jsou v kraji dominantní, dlouhodobě shánějí strojaře, svářeče, konstruktéry, seřizovače, ale i běžné dělníky a pomocníky. Podobně jako obuvnická firma v minulosti i oni nabízejí ke mzdě výhody, benefity, další dny dovolené, přispívají na dopravu, stravu, oceňují dlouhodobé zaměstnance.

Podle Jiřího Rosenfelda, ředitele uherskobrodských Slováckých strojíren, ale i přesto bude situace za pár let horší, protože pracovníky, kteří odejdou do důchodu, nebude mít kdo nahradit.

„Před několika lety jsem říkal, že gumaře uděláme i z kuchaře. Dnes je to tak, že už neseženeme ani toho kuchaře. Je zřejmé, že vysoký podíl lidské práce budeme muset do budoucna snižovat,“ upozornil také Libor Láznička, ředitel firmy Continental Barum, která je největším zaměstnavatelem v kraji.

Zlín je nejameričtější město v zemi

Řada výrobních podniků ve Zlínském kraji už k nahrazení lidské práce přistoupila a průmysl 4.0 zavedla. Používají automatizované stroje, počítačem řízenou logistiku, roboty, zaměstnanci ve výrobě dostali místo papírů do ruky tablety.

„Jezdím do Zlína několikrát do roka a připadá mi jako nejameričtější město v zemi. Baťa byl inovátor, dnes by nevyráběl boty, ale letadla, stavěl by nemocnice a zabýval se hi-tech technologiemi,“ je přesvědčený známý český krizový manažer Václav Novák.

Ekonom Ivan Baťka, zakladatel rádia Impuls, který ve své firmě otevřel podnikatelskou univerzitu pro zaměstnance založenou mimo jiné na myšlenkách Tomáše a Jana Baťových, vidí přetrvávající odkaz i pro zaměření českého průmyslu.

„Baťa dodával zboží konečnému zákazníkovi, proto by nám teď určitě řekl, abychom nebyli jen subdodavatelé, ale českou ekonomiku znovu postavili na osobnostech a vrátili na přední pozice. Abychom ji transformovali a nebáli se být první a nejlepší. Když toto o sobě řeknete, tak to není nepokora, ale mimořádný závazek,“ dodal Baťka.

Autor: